Článek
Můžeme po sněmovních volbách očekávat, že sliby některých stran, odmítnout Migrační pakt může projít?
Viktor Daněk z nezávislého institutu Europeum je k těmto plánům skeptický: „U evropské legislativy platí, že jestliže se něco schválí na evropské úrovni, tak jakákoliv cesta k opravě, úpravě nebo zrušení zase vede pouze přes Brusel. Pakt už byl nicméně do českých zákonů částečně zaveden“.
Přesvědčit většinu členských států, aby se Unie zřekla migračního paktu se může ukázat jako nadlidský úkol. Zejména země na vnější unijní hranici logicky potřebují, aby byl zbytek Unie solidární a přispíval alespoň finančně. Pokud by se Česko rozhodlo nějakou část paktu neimplementovat , došlo by ke sporu, který by se řešil před soudem a čelili bychom vysokým pokutám, vyšším, než náklady migračního paktu, aby byl výsledek odstrašující.
Hana Malá, mluvčí ministerstva vnitra: „Došlo k přijetí novely zákona o azylu a dalších relevantních předpisů, 21.srpna vše podepsal prezident Pavel“.
Dovolím si ještě se vrátit k Migračnímu paktu. Balík 10 právních předpisů byl definitivně potvrzen Radou Evropské unie loni 14. května. Schválená verze se od původní značně liší a to v bodě povinné solidarity. Česká vláda sehrála v projednávání migračního paktu zásadní roli právě během předsednictví v roce 2022. Nikdo k tomu české zástupce nenutil, ale přesto se k prosazení paktu zavázali. Tím došlo k odblokování migračního paktu a ministr Rakušan přišel s dnes již schváleným modelem povinné solidarity. České předsednictví dokonce předložilo Radě EU návrh trvalého mechanismu, následoval materiál „Cesta kupředu“. Ano, povinná solidarita vznikla díky českému předsednictví. Říká se, že Vít Rakušan podepsal migrační pakt. Je to tak, že pouze neřekl NE nepovinné solidaritě, když to bylo možné.
Co vidím jako velmi závažný problém, je zákon o podpoře bydlení na návrh vlády. V čem vidím nebezpečí?
Robert Kotzian, právník: Zákon zavede trvalý, celoplošný, automatický mechanismus podpory, který má složitým a nákladným systémem dotací a záruk, tedy skrytých dotací, usnadňovat přístup tzv. potřebných osob k bydlení. Zákon je již schválen. Budou mít přístup i migranti a co může být velmi nepřehledné, podporu bydlení budou moci organizovat „migrační“ neziskovky. Tady se vláda inspirovala v zahraničí, kde již tato záležitost je v rukách neziskovek. Zákon takto fakticky prolomí princip migračního práva, že bydlení se migrantům poskytuje jako jiným cizincům. Díky tomuto zákonu mají migranti na byt stejné právo jako vlastní občané.
Až na výjimky mají kontrolu nad sociálním bydlením města a obce, jejichž zastupitelstva se zodpovídají svým občanům v demokratických volbách. Zákon o podpoře bydlení umožní privatizaci části sociálního bydlení a to rovněž „migračními“ neziskovkami, které žádnou demokratickou odpovědnost nemají. Umožní takto zákon obcházet dosavadní nevůli měst a obcí zpřístupňovat bydlení migrantům?
Model, který původně připravili Piráti, kdy soukromý vlastník přihlásí byt do systému se státní podporou, může být překvapen, že do jeho bytu „migrační“ neziskovka umístila migranta. Dopad zákona na města a obce a jejich prostřednictvím na veřejnost, ztratí kontrolu nad částí sociálního bydlení.
Že všechny úkony, které souvisí s realizací migračního zákona se plní, dokládá záměr ministerstva vnitra, které plánuje kvůli migraci nabírat desítky úředníků, především pro nová školicí zařízení. Další předpokládané náklady na policisty na hranicích 12 milionů korun, navýšení počtu zdravotníků 48 milionů každý rok. Na 50 milonů má přijít školicí středisko pro nové pracovníky v oblasti migrace a azylu. Právo, Petr Svorník: Vnitro chce kvůli migraci nabírat desítky úředníků. 25.9.2025
Obrázek.: Pixabay
