Článek
Nepotřebují cylindr, kouzelnickou hůlku ani asistenta v třpytivém kostýmu. Stačí jim nabitý telefon, připojení k internetu a pár lichotek. Vítejte na představení novodobých digitálních iluzionistů, kteří vám za pár dní vyčarují pocit naprostého souznění – a pak beze slova zmizí v oblaku dýmu.
Zvedá se opona. Na začátku každé dobré iluze je odvedení pozornosti a dokonalá práce s očekáváním publika. V digitálním světě se tomu říká intenzivní zájem. Zprávy létají rychlostí blesku, telefon pípá od rána do noci a vy máte pocit, že jste právě narazili na někoho, kdo čte vaše myšlenky dřív, než je stihnete napsat. Displej snese všechno.
Sladká slova, sliby o hezké budoucnosti, vzletné věty o propojení duší a hledání něčeho tajemného. To všechno lze do klávesnice vyťukat s neuvěřitelnou lehkostí. Nic z toho totiž nevyžaduje jedinou skutečnou investici v reálném světě.
Trik první: Hugovo dokonalé zrcadlo
Každý dobrý kouzelník ví, že divák nevidí to, co se skutečně děje, ale to, co chce vidět. A v digitální komunikaci tento princip funguje dvounásob. Když čteme text na obrazovce, chybí nám tón hlasu, řeč těla i obyčejný oční kontakt. A náš mozek ty prázdná místa automaticky doplní tím nejlepším možným způsobem - projekcí.
Jmenuje se Hugo. A Hugo toho všeho s chutí využije. Pečlivě poslouchá, co je pro vás důležité, a obratem vám to naservíruje zpátky jako svou vlastní životní filozofii. Říká se tomu zrcadlení. Vy máte pocit, že jste konečně potkali spřízněnou duši, zatímco on jen obratně odráží vaše vlastní vnitro. A všechno působí bezpečně, hluboce a naprosto bezchybně – ostatně na displeji se chyby dělají těžko.
Trik druhý: Kouzlo jménem „Doručeno“
Každé představení ale jednou dojde k bodu, kdy je potřeba opustit jeviště a vyjít na denní světlo. Iluze vztahu se má přesunout z písmenek do reality, kde už nestačí jen posílat srdíčka a vzletné věty, ale je nutné ukázat obyčejnou lidskou spolehlivost, čas a činy.
Právě v tuto chvíli přichází zlatý hřeb večera. Hugo mávne kouzelnickou hůlkou a beze slova zmizí. Houdini hadr. Žádné vysvětlení, žádná slušná tečka, jen nekonečné ticho a malá ikonka „doručeno“ na prázdné obrazovce.
Je to ten nejlacinější trik v repertoáru, přesto dokáže diváka na chvíli pěkně vyvést z míry – ne proto, že by byl Hugo tak výjimečný kouzelník, ale proto, že náš mozek nerad odchází z kina před závěrečnými titulky.
Jak rozsvítit v sále a zavřít dveře
Každé kouzlo funguje jen potmě a jen tak dlouho, pokud mu divák věnuje svou pozornost. V momentě, kdy přijde náraz do zdi, je nejdůležitější tento trik nahlas pojmenovat – a hlavně se nevinit za nic, co bylo z čistého srdce vloženo do vztahu s potenciálním partnerem. Vaše otevřenost a férovost nikdy nejsou vaší chybou.
Místo čekání na zázrak je čas převzít režii zpět do svých rukou:
· Vraťte odpovědnost majiteli. Vezměte jeho volbu mlčet a nechte mu ji jako poslední tečku. Jeho ticho definuje jeho charakter, ne vás.
· Nastavte jasné hranice. Pokud máte potřebu říct své poslední slovo, zopakujte klidně a věcně své citové nastavení, kdyby měl pocit, že tomu nerozumí. Bez výčitek a proseb.
· Ukliďte ho z očí. Archivace chatu a vypnutí notifikací jsou tím nejúčinnějším kouzlem, které můžete udělat vy. Parazit se živí jen vaší nejistotou – jakmile mu utněte kyslík, hra končí.
Pak už zbývá jenom dál žít svůj vlastní život. Ono to bolet přestane. A bolí to právě proto, že Hugo zkrátka nemá páteř – ale vy máte vždycky navrch. Svým humorem, nadhledem a vlastním světem, do kterého digitální iluzionisté nemají přístup.
Doporučená literatura:
Šmahel, David. Psychologie a internet: Děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003.
Watzlawick, Paul, Janet Beavin Bavelas a Don D. Jackson. Pragmatika lidské komunikace, interakční vzorce, patologie a paradoxy. Překlad Jan Horský. Praha: Portál, 2011.
Navarro, Raquel a kol. Psychological Correlates of Ghosting, and Breadcrumbing Experiences: A prelimitary Study among Adults. International Jurnal of Enviromental Research and Public Health, 2020.
