Jak si vychovat svého narcistu aneb Dynamika vzorců v narcistické rodině

Po discardu od jednoho grandiózního narcisty jsem potkala dalšího, ale skrytého. Vzhledem k tomu, že své manipulativní techniky cvičil na ženách a okolí přes půlku svého života, nenechala jsem se pohltit jeho love bombingem a zůstala nohama na zemi. Proto jsem se po jisté době, když už si byl jistý, že mě má, stala pozorovatelem jeho chování a začala analyzovat jeho narcistické vzorce.

Kromě klasických, až učebnicových taktik mě zaujala struktura chování v rodině, ze které pocházel. Oba jeho rodiče patřili ekonomicky do střední třídy. Otec byl intelektuál a s matkou působili ve stejném oboru. Obraz funkční rodiny. Ale pouze navenek, vevnitř se rozvíjely toxické vztahové vzorce.

Zlaté dítě s podmíněnou láskou

Petr byl jejich první dítě. O pět let později se narodil jeho mladší bratr Pavel. Petr byl nejspíš tzv. zlaté dítě – přetěžován otcem, věčně rozmazlován a chválen matkou. Tento scénář je postavený na tom, že toto dítě je milováno a chváleno, jen pokud vyhovuje podmínkám, které jsou na něho kladeny. Jeho vzpoura v době puberty by mohla znamenat ztrátu matčiny lásky, ale zároveň nevědomé podřízení ho připravilo o autonomii, svobodnou vůli a proces individuace.

Tohle dítě je „maminčin mazánek“, který od určitého věku může začít napodobovat své narcistické rodiče. Má pocit výjimečnosti a vysokého intelektu, což často vede k pocitu nadřazenosti nad ostatními sourozenci.

Fyzicky přítomen, emocionálně nedostupný

Otec byl v rodině fyzicky přítomen, ale emocionální deficit byl zřejmý. Když byli kluci nemocní, matka se o ně starala a otec se do péče nijak moc nezapojoval, pokud nešlo o vážné případy s odvozem do nemocnice.

Petr byl od puberty tlačen do role sportovní hvězdy. Se svými 190 cm výšky hrál závodně basketball. Nerealistická očekávání od vlastní matky si nesl celým životem - i v dospělosti, kdy mu už fyzické zdraví nedovolovalo podávat žádné extra výkony, žil v představě, že je stále tím elitním atletem. Vzpomínám si, jak jsem se mu snažila pomáhat pravidelnými procházkami po nerovném terénu, ale ty po chvíli odpískal, protože ho začaly bolet kyčle.

Pavel jako druhý syn se spíše potatil. S matkou měl zdánlivě ideální vztah, ale každopádně to nebyla ona „opičí láska“. Byl pořád ve stínu svého bratra, spíš submisivní, a proto si nechal líbit bratrovo donášení a zákeřnost, která měla vyvolat umělou rivalitu.

V dospělosti se karta obrátila, minimálně v oblasti úspěchu. Pavel vystudoval vysokou školu a stal se z něho úspěšný právník. Založil si vlastní advokátní kancelář, oženil se s inteligentní a vzdělanou ženou a narodila se mu dcera.

Vztahový vzorec: Petr a jeho vlastní ego

Petr svůj pokus o dokončení vysoké školy vzdal ve druhém ročníku a šel pracovat. Jeho partnerské vztahy sice byly poměrně dlouhodobé, ale nakonec vždy krachovaly. Postupem času se u něho začaly projevovat egoistické vlastnosti, které vyústily do chování skrytého narcisty. Zatímco si zakládal na majetku, ve svém osobním životě měl neskutečný nepořádek. Byl skálopevně přesvědčen o své výjimečnosti ve společnosti (že ho musí mít všichni rádi) a o své vysoké inteligenci. Jeho kamarádství byla čistě účelová. Mně vyprávěl o svých kolezích jen tehdy, pokud mu šli na ruku, a mluvil výhradně o úspěšných spolužácích ze základní školy. Stejně si myslím, že minimálně polovina jeho „přátel“ byli ve skutečnosti jenom známí, kteří s ním a jeho narcistickou manipulací nechtěli mít nic společného.

Vztahový vzorec: starší a mladší bratr

Pavel s Petrem mluvil poměrně střídmě. Brzy totiž pochopil, že jeho bratr má tendenci ho kontrolovat a buzerovat. Proto zvolil metodu úsporné komunikace, tzv. grey rock (šedá skála). Petr svému bratrovi neskutečné záviděl rodinu, úspěšnou karieru, peníze i prestiž. Proto neměl žádný problém na něm parazitovat, což se například projevovalo i tím, že o Pavlových úspěších mluvil v množném čísle: „V soudním procesu svlečeme (já a Pavel) tvého ex do trenek.“

O svém bratrovi ale potřeboval vědět co nejvíc, tak ho neustále bombardoval „dobře míněnými“ radami a seznamy úkolů.

Vzpomínám si, když měl Pavel jet na víkend na chalupu, Petr mu sepsal dlouhý seznam věcí – co kde je a co má s čím dělat, resp. nedělat. A když se mu bratr neozval ihned po příchodu na místo, byl jako na trní a měl neustálou potřebu mu psát. Přede mnou se přiživoval na prestiži svého bratra, ale zároveň ho neustále dehonestoval pomluvami o jeho nešikovnosti a nepraktičnosti. Hrozně mu vadilo i to, že Pavel nemá řidičský průkaz, a proto ho je nutné všude vozit.

Vztahový vzorec: matka a „zlaté dítě“

Narcistická matka toto zlaté dítě upřednostňovala. Jejich opičí láska bez protržení pupeční šňůry spolehlivě fungovala i v pokročilém věku, kdy mu byla matka celoživotní vrbou. Svěřoval se ji se všemi svými radostmi i zklamáními, telefonické rozhovory byly na denním pořádku. Omlouval to tím, že je matka stará a že ji pokaždé musí zvednout telefon – co kdyby se ji něco stalo.

Při našem rozchodu neměl sebemenší problém použit triangulaci s vlastní matkou, když mi napsal: „Mám tě pozdravovat od mé mámy. Nemám sílu jí o tom říct.“ Pikantní na tom je, že já jsem se s jeho rodiči za celou dobu vlastně nikdy osobně nepotkala.

Toxický inkubátor pro poruchu osobnosti

Skrytý narcismus nevzniká ve vakuu. Je to přímý produkt toxického rodinného prostředí, které funguje jako inkubátor pro tuto poruchu osobnosti. Zatímco budoucí grandiózní narcista bývá rodiči od dětství nekriticky stavěn na piedestal, skrytý narcista častěji vyrůstá v systému plném nepatrných manipulací, citového chladu a dvojitých vazeb. Láska je zde platidlem za poslušnost a plnění vlastních nerealizovaných ambicí.

Dítě je nuceno potlačovat své skutečné já a vytvářet si falešné, dokonalé „ego“, aby v tomto chladném prostředí vůbec citově přežilo. Výsledkem je dospělý jedinec, který sice navenek působí jako citlivá oběť, ale uvnitř skrývá vztek, obrovskou závist vůči úspěšným lidem a absolutní neschopnost lidské reciprocity. Každý vztah v dospělosti pro něho není partnerstvím, ale jen marným pokusem zahojit toto primární rodinné zranění skrze parazitování na cizí energii.

Odborné zdroje a doporučená literatura k tématu: