Herec Jan Čenský šel s pravdou ven o svém „neuvěřitelném“ důchodu. Přestává být optimistou

Čenský se od mládí věnuje sportu – běh, kolo, plavání, lyže i svižné procházky jsou pro něj nedílnou součástí života. Pohyb bere jako způsob, jak udržet nejen fyzickou kondici, ale i dobrou náladu a psychickou pohodu. V rozhovorech rád připomíná, že se inspiruje svým otcem, který se dožil přes devadesát let ve velmi dobré formě. „Když člověk něco dělá pro tělo, odmění se mu i hlava,“ říká herec.

Přestože se věk 65 neúprosně blíží, herec přiznává, že výši své penze zatím neřeší. „Jednou to přijde, ale zatím se tím nestresuju,“ říká. O takzvaném „neuvěřitelném důchodu“ mluví spíše s nadsázkou, protože nechce trávit čas obavami nad čísly. Čím více ale slyší příběhy svých vrstevníků a sleduje vývoj kolem sebe, tím více připouští, že postupně přestává být optimistou.

Jan Čenský také otevřeně hovoří o tom, že svět se mění a někdy je těžké udržet krok. Nové technologie, uspěchaný způsob života a jiné hodnoty mladší generace na něj působí odlišně. Už necítí potřebu soutěžit s mladšími kolegy nebo dokazovat, že je stále „mladý“. Raději se soustředí na zkušenosti, klid domova a projekty, které mu dávají smysl.

Herectví, dabing i moderování mu stále přinášejí radost. Diváci ho znají z divadla i televize, jeho hlas zní z desítek zahraničních filmů. Právě práce je pro něj další důvod, proč zůstává aktivní. Čenský tvrdí, že dokud bude mít nabídky, rád zůstane na scéně – ne proto, že musí, ale protože chce.

Jan Čenský dokazuje, že věk nemusí být překážkou, pokud člověk neztratí chuť žít aktivně. Pravidelný sport, práce, rodina a přátelé jsou jeho jistotami. A i když připouští, že s rostoucím věkem už není tak bezstarostně optimistický jako dřív, pořád věří, že klíč k dobrému životu je jednoduchý: zůstat v pohybu, brát věci s nadhledem a užívat si každý den.

Zdroje: