Jeden jako by vypadl z oka mamince, druhý je celý Bolek. Polívkovi synové nemohou být rozdílnější

Když se řekne syn Bolka Polívky, většině lidí se dlouho vybavil především Vladimír. Narodil se v roce 1989 do vztahu Bolka s francouzskou herečkou Chantal Poullain a právě po mamince zdědil výraznou část svého vzhledu. Vysoký, tmavovlasý a s francouzským šarmem se poměrně rychle zařadil mezi výrazné tváře své generace.

Herectví přitom neměl úplně nalinkované. Jako kluk se věnoval snowboardingu, závodil a sport mu šel natolik, že mohl uvažovat i o jiné budoucnosti. Nakonec ale zvítězilo divadlo. Vystudoval DAMU a dnes má za sebou filmy, seriály i výrazné divadelní role.

Jenže Bolek má ještě jednoho syna, kterému předal něco úplně jiného.

Jan Boleslav Polívka je synem Bolka a jeho současné manželky Marcely. A čím je starší, tím víc budí pozornost jeho vzhled. Když se vedle sebe položí Janova současná fotografie a snímek Bolka například z Kalamity z roku 1980, podobnost je až zarážející.

Stejné tmavé vlasy, oči, rysy i určitá rošťácká energie. Jan už si ostatně během natáčení seriálu Bratři a sestry vyslechl ze štábu několikrát totéž: že je prostě celý táta.

Je přitom zajímavé, že právě on se dlouho herectví spíš bránil.

Janovou velkou láskou byl basketbal. Dotáhl to až k mistrovskému titulu v mládežnické kategorii a dlouho to vypadalo, že právě sport bude jeho světem. Cesta k sebevědomému mladíkovi ale nebyla zdaleka tak snadná, jak by se u syna slavného herce mohlo zdát.

Ve škole si prošel tvrdou šikanou. Sám později přiznal, že byl jako dítě malý a silnější a spolužáci ho týrali psychicky i fyzicky. Navíc si do něj rýpali právě kvůli slavnému otci. Pokřikovali na něj „Bohúšu“ a používali hlášky z Bolkových filmů.

Možná i proto nějakou dobu nechtěl mít s herectvím nic společného. Nakonec ale změnil názor, zamířil na JAMU a před kamerou se výrazněji ukázal jako Jonáš v seriálu Bratři a sestry.

Vladimíra a Jana dělí zhruba patnáct let a každý vyrůstal s jinou maminkou. Na první pohled by možná málokdo hádal, že jsou bratři. Vladimír připomíná Chantal, Jan zase mladého Bolka tak výrazně, že se tomu neubrání ani lidé na place.

Nakonec se ale oba sešli u stejné profese jako jejich táta. Vladimír už si dávno vybudoval vlastní jméno, Jan je teprve na začátku a dobře ví, že slavné příjmení může být výhoda i pořádná zátěž.

A možná právě v tom je největší kouzlo Polívkových synů. Na pohled jsou každý úplně jiný a k herectví se dostali jinou cestou. Jakmile ale Jan vstoupí před kameru a Vladimír na divadelní jeviště, je jasné, že něco z Bolka si nakonec odnesli oba.