Láska, slavná jména a napětí v rodině: příběh Prachařové a Pšeničky

Josefína vyrůstala v domácnosti, kde byly scénáře, zkoušky a premiéry něco jako běžný provoz. Je dcerou herečky Lindy Rybové a herce Davida Prachaře, dvou lidí, kteří patří mezi nejvýraznější tváře českého divadla i televize.

V tomhle prostředí se brzy naučíš, že práce rodičů je vystavená zrakům veřejnosti. Někdy je to výhoda, jindy těžký batoh. Josefína si prošla obojím. Už odmala ji brali lidé jako holku z umělecké rodiny, ale sama často říkala, že nechce být jen „dcera Rybové a Prachaře“.

Přesto má talent po rodičích. Zajímají ji projekty kolem herectví, otevřeně mluví o tom, jak ji práce baví, ale zároveň si hlídá prostor, kde je sama za sebe, ne jen pokračování rodové linie.

A pak je tu ještě její kdysi blízká kamarádka Sofie Hoppnerová. Dnes už každá žije úplně jinak. Jedna jde spíš cestou divadla a natáčení, druhá má svůj svět, své tempo. Někdy se zkrátka cesty rozdělí a není na tom nic dramatického.

Tomas Sean nepřichází z tak známého klanu jako Josefína, což mu v něčem paradoxně pomáhá. Nemá za sebou generace herců ani těžký nános očekávání, ikdyž jeho bratr je slavný David Gránský. Všechno, co dělá, stojí hlavně na něm.

Pro spoustu lidí se do povědomí dostal až díky vztahu s Josefínou. Ale kdo ho sleduje blíž, ví, že má ambice i vlastní cestu. Chce si vybudovat kariéru tak, aby jeho jméno obstálo samo o sobě. A Josefína to o něm často říká, že se na nic nespoléhá a všechno si dělá pěkně po svém.

Je mezi nimi tedy určitý kontrast: ona vyrůstala mezi herci, on se do branže probíjí postupně. Možná i proto jim to funguje. Ona chápe tlak rodiny, on přináší jiný pohled, víc uvolněný, míň svázaný tradicí.

Když se podíváš na Josefinu a Tomase jako na pár, není to jen vztah dvou mladých lidí ze „zajímavých rodin“. Je to spíš střet dvou různých prostředí, která se k sobě překvapivě hodí.

Josefína má v zádech silné rodinné jméno a je zvyklá na svět umění. Tomas přichází s určitou nezávislostí, uvolněností a schopností brát věci s lehkostí. Není pod tlakem tradic ani očekávání, ale zároveň dokáže pochopit, v jakém prostředí se Josefína pohybuje.

A právě tahle kombinace jim v životě dává dobrý základ. Nehoní se za tím, aby splnili očekávání ostatních. Spíš si hledají vlastní prostor – občas společný, občas každý zvlášť.

Není to vztah budovaný na pozlátku nebo slavných příjmeních. Spíš na tom, že každý z nich přichází z úplně jiného místa a oba vědí, co chtějí. A jejich rodiny tomu jen dodávají barvu a zajímavý rám.

Zdroje: