Lékaři jí tvrdili, že se hlasem neuživí. Dnes Jitka Ježková patří mezi dabingovou elitu

Když se v roce 1997 objevila v Báječných letech pod psa, bylo jí teprve sedmnáct. Hrála Jarušku, první velkou lásku hlavního hrdiny Kvida, a spousta diváků si ji okamžitě zamilovala. Film se stal hitem a mladá blondýnka najednou poznala, jaké to je, když vás lidé začnou poznávat na ulici.

Zajímavé je, že sama po letech několikrát řekla, že právě Jarušku považuje za svou nejzásadnější filmovou roli. Jen ji trochu mrzí, že přišla tak brzy. Když natočíte svůj nejslavnější film v sedmnácti, není úplně jednoduché ho později překonat.

Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale během studií si vyslechla větu, která by mnoho lidí od další kariéry odradila.

Kvůli problémům s hlasivkami skončila na foniatrii a lékaři jí tehdy naznačili, že hlasem se pravděpodobně nikdy živit nebude. Jenže Ježková se nevzdala. Chodila na inhalace, na čas přerušila školu a trpělivě čekala, až se její hlas zlepší. Nakonec se vrátila a konzervatoř dokončila.

Když to člověk vidí zpětně, působí to skoro ironicky. Právě hlas ji totiž nakonec proslavil možná ještě víc než herectví.

Pokud někdo nepozná její tvář, hlas pozná téměř jistě.

Jitka Ježková se během let stala jednou z nejvyhledávanějších českých dabérek. Zlom přišel s Titanikem, kde namluvila Rose v podání Kate Winslet. A právě od té doby si ji začali režiséři spojovat s velkými zahraničními herečkami.

Sama přiznává, že dabing je část profese, ve které si věří nejvíc. Zatímco herci často pochybují o svých výkonech před kamerou nebo na jevišti, v dabingovém studiu se cítí doma.

A není divu. Za svou práci získala i prestižní Cenu Františka Filipovského, která je v dabingu něco jako herecký Oscar.

Jitka Ježková nikdy nepatřila mezi lidi, kteří by jen přihlíželi.

Před několika lety se výrazně angažovala v debatách kolem podmínek českých dabérů. Otevřeně kritizovala některé praktiky v oboru a upozorňovala na to, že kvalita dabingu jde dolů a že se šetří na nesprávných místech.

Ne všichni z toho měli radost. Někteří kolegové tehdy mlčeli, ona ale mluvila nahlas. A právě tím si získala respekt řady lidí z branže.

Další věc, kterou fanoušci řeší snad při každém jejím veřejném vystoupení? Jak je možné, že vypadá pořád skoro stejně.

Od Báječných let pod psa uběhlo téměř třicet let, ale Ježková stále působí velmi mladistvě. Když se loni objevila na tiskové konferenci k seriálu Taneční, okamžitě se začalo psát o tom, že se za ty roky téměř nezměnila.

Ona sama ale podobné věci příliš neřeší. Mnohem raději mluví o práci, knihách nebo audioknihách, kterým se v posledních letech intenzivně věnuje. Dokonce říká, že právě načítání audioknih je pro ni kreativnější než klasický dabing.

Zatímco kolem některých hereček vznikají každý rok nové vztahové kauzy, Jitka Ježková jde úplně opačnou cestou.

S manželem Milanem Heidlerem tvoří pár už více než čtvrt století. V době, kdy se v českém showbyznysu vztahy často rozpadají po několika letech, je to skoro malý zázrak. Společně vychovali dceru Elišku a zdá se, že právě rodinné zázemí je pro herečku jednou z nejdůležitějších věcí v životě.

Možná proto působí tak vyrovnaně. Nepotřebuje skandály, nepotřebuje být každý týden na titulní straně. Stačí jí práce, kterou miluje.

A když dnes někdo řekne Jaruška z Báječných let pod psa, většina lidí si ji vybaví okamžitě. Jenže za těch téměř třicet let se z ní stala mnohem větší osobnost, než byla tehdejší filmová láska hlavního hrdiny.

Zdroje: