Místo programu kroj: Schillerová sází na folklor a sklízí kritiku

Schillerová se v kroji již objevila na farmářských trzích i lidových dožínkách. Se snahou ukázat vazbu ke kulturní tradici a regionálním kořenům. Ale když velká část kampaně stojí spíš na gestu než na konkrétních bodech, ptá se veřejnost: je krok oblečený v reliéfu kroje víc než symbol, když konkrétní plány chybí?

Když si politik oblékne lidový kroj, média to prostě vezmou – ne kvůli tomu, co říká, ale co nosí. A Schillerová ví, že estetika se dá vyhrát i tam, kde obsah chybí. Tím, že vystupovala v tom kroji, rozproudila řeči: někteří říkají, že je to pokus přetáhnout pozornost od reálných témat – ekonomiky, důchodů nebo školství – jiní jí chválí, že přinese folklor na volební scény.

Na sociálních sítích se strhla bouře názorů. „Když už plán bojuje, je lepší nosit kroj než mlčet,“ napsal jeden komentující. Jiný poznamenal: „Nechceš kandidovat v kroji, když nevíš, co chceš. To už je levný trik.“ A zatímco některé ženy z regionů jí fandí a považují to za pozitivní symbol, jiní to vidí jako cynický marketingový tah.

Kde jinde by se kroj mohl chápat jako hezký odkaz na tradici. Ale když schází kontext, když chybí jasný směr, stává se z kroje překážka – maskou, která překrývá prázdný obsah. A když lidé vyžadují reálné odpovědi, ne jen obraz – pak se ubrzdit gestem nestačí.

Nebylo to poprvé, co Alena Schillerová vsadila na vizuální show. V minulosti se během kampaní oblékla i do kostýmu hranolky, nebo na trhy dorazila v zástěře kuchařky. Podle kritiků tím sama sebe posouvá spíš do role herečky z reklamy než političky, která má mít jasné odpovědi. Zatímco jedni se nad fotkami baví, druzí upozorňují, že podobné kostýmy zakrývají nedostatek reálného obsahu a odvádějí pozornost od skutečných problémů, které by měla řešit.

Zdroje: