Článek
Chtěla jsem jí udělat radost
S Ivetou se známe skoro dvacet let. Když mi vyprávěla, že by ráda vzala vnoučata na pár dní někam do přírody, nabídla jsem jí naši chalupu na Vysočině. S manželem jsme tam zrovna neměli v plánu jet.
Řekla jsem jí, že nemusí nic platit, jen ať po sobě uklidí a zamkne. Iveta měla radost a několikrát mi děkovala. Před odjezdem jsem jí ještě připravila čisté povlečení a nechala v lednici několik základních potravin.
Po návratu přišla zvláštní zpráva
V neděli večer mi Iveta napsala, že si pobyt užili. Hned v pondělí ale přišla další zpráva. Tentokrát obsahovala seznam výdajů, které prý musela během víkendu zaplatit.
Byla tam nová sprchová hadice za čtyři sta korun, žárovky, čisticí prostředky a také dvě hodiny práce jejího manžela. Celkem požadovala 1 850 korun.
Nechápala jsem, proč bych měla platit za věci, o kterých mi nikdo předem neřekl.
Opravy si objednali sami
Zavolala jsem Ivetě a zeptala se, co se na chalupě stalo. Vysvětlila mi, že sprchová hadice trochu protékala a v předsíni nesvítila jedna žárovka. Její manžel se proto rozhodl všechno opravit.
Za práci si podle Ivety zasloužil odměnu, protože by ji jinak musel udělat řemeslník.
Připomněla jsem jí, že hadice fungovala a žárovky máme náhradní ve skříni. Stačilo zavolat. Navíc jsem jim chalupu půjčila zdarma, přestože podobné ubytování by je stálo několik tisíc.
Iveta se urazila. Řekla, že jsem nevděčná, když si nevážím toho, že mi dali chalupu do pořádku.
Nejvíc mě překvapila jedna položka
Když jsem si seznam prohlédla znovu, všimla jsem si částky šest set korun za závěrečný úklid. Iveta tvrdila, že musela vytřít podlahy, umýt nádobí a vyprat utěrky.
To už jsem se neudržela. Připomněla jsem jí, že právě úklid po sobě byl jedinou podmínkou, na které jsme se domluvily.
Nakonec jsem jí nabídla, že proplatím hadici a žárovky, pokud mi přinese účtenky. Za práci jejího manžela ani za běžný úklid jsem ale platit odmítla.
Naše přátelství už není stejné
Iveta si peníze za materiál vzala, ale od té doby se ozývá jen zřídka. Společná káva, na kterou jsme chodily téměř každý měsíc, se zatím nekonala.
Mrzí mě to. Ne kvůli necelým dvěma tisícům, ale proto, že se z mého pozvání stal spor o peníze.
Chalupu bych jí za stejných okolností nabídla znovu. Dnes už bych ale předem jasně řekla, že případné opravy musí nejdřív probrat se mnou. A že uklidit po vlastním pobytu není služba, za kterou čekám fakturu.
