Rozvod, zklamání i život bez závazků. Vica Kerekes našla štěstí po svém

Stačilo, aby se objevila na plátně, a diváci zpozorněli. Vica Kerekes nikdy nepotřebovala okázalé role ani skandály, aby na sebe upozornila. Kombinace přirozeného šarmu, lehkého humoru a talentu z ní během několika let udělala jednu z nejoblíbenějších slovenských hereček u českého publika. Filmy jako Muži v naději nebo Tajemství pouze služební jí otevřely dveře k dalším projektům a režiséři brzy zjistili, že dokáže zahrát téměř cokoli.

Přesto o sobě nikdy nemluvila jako o hvězdě. Naopak často říká, že popularita je jen součást práce a mnohem důležitější je pro ni obyčejný život. Možná právě proto si své soukromí chrání mnohem víc než většina známých tváří.

Před kamerou často hrála ženy, které si uměly poradit v každé situaci. Ve skutečnosti ale ani její život nepsal jen šťastné kapitoly. Manželství s maďarským hercem a režisérem Csabou Vighem skončilo rozvodem. Vica se nikdy nesnažila hledat viníka ani z rozchodu dělat mediální divadlo. Jednoduše přiznala, že někdy dva lidé zjistí, že jejich společná cesta už dál nepokračuje.

Po čase se po jejím boku objevil tatér a hudebník Tomáš Musa. Zdálo se, že konečně našla klid, jenže ani tentokrát nebylo všechno zalité sluncem. Velký rozruch vyvolaly fotografie, na kterých byl Musa zachycen při polibku s jinou ženou. Zatímco bulvár měl o senzaci postaráno, Vica zůstala věrná sama sobě. Mlčela. Nikomu nic nevysvětlovala a svůj soukromý život odmítla rozebírat na titulních stránkách.

Kdo by čekal, že slavná herečka žije v luxusní vile, byl by vedle. Vica dnes sama říká, že vlastně ani neví, kde přesně je její domov. Kvůli práci neustále cestuje mezi Slovenskem, Českem, Maďarskem a Francií a zvykla si žít tak trochu na cestách.

S úsměvem přiznává, že všechny důležité věci dokáže zabalit do jediného kufru. Ne proto, že by musela, ale protože zjistila, že ke spokojenému životu nepotřebuje hromadu majetku. Mnohem víc si cení svobody. Když přijde zajímavá nabídka, jednoduše sedne do auta nebo na letadlo a jede. Takový život by někoho unavoval, ona si bez něj už sama sebe neumí představit.

O rodičích a sourozencích mluví s velkou úctou. Právě oni podle ní tvoří místo, kam se vždy ráda vrací, i když je většinu roku na cestách. Sama přitom nikdy nepodlehla představě, že žena musí do určitého věku založit rodinu, aby byla šťastná.

V rozhovorech opakovaně vysvětluje, že nechce žít podle očekávání ostatních. Dává přednost vlastnímu tempu a rozhodnutím, za kterými si stojí. Možná právě proto dnes působí mnohem vyrovnaněji než před lety. Natáčí v několika zemích, mluví několika jazyky a stále dostává nové herecké nabídky.

Když se ohlédne zpátky, určitě by našla chvíle, které bolely. Rozvod, zklamání i nepříjemná mediální pozornost by zamávaly s kýmkoli. Přesto z ní dnes není žena, která by litovala minulosti. Spíš někdo, kdo pochopil, že opravdové štěstí nemusí znamenat velký dům, dokonalý vztah ani život podle představ druhých. Někdy opravdu stačí jen jeden kufr, svoboda a odvaha vydat se vlastní cestou.

Zdroje: