Syn Václava Postráneckého je úspěšným producentem. Tátovi před smrtí splnil poslední přání

Václav Postránecký patřil k hercům, které znalo snad celé Česko. Doma měl ale úplně obyčejnou rodinu. S manželkou Helenou, svou první velkou láskou, vychovali dceru Lucii a syna Viléma. Právě mladší Vilém se nakonec vydal do stejného světa jako tatínek, jen si v něm našel trochu jiné místo.

Vystudoval produkci na filmové škole v Písku a už během studií na sebe upozornil. Jeho studentské filmy se dostaly do nominací na ocenění spojená s Českým lvem a snímek Vesnice roku zaznamenal úspěch také na internetu. Později se podílel na televizních seriálech i reklamách a zkušenosti sbíral také u zahraničních filmových projektů.

Jeho jméno najdeme rovněž u úspěšného Vyšehradu s Jakubem Štáfkem. A přestože si Vilém občas vyzkoušel i menší hereckou roli, produkce mu zůstala bližší. Slavné příjmení tak nezmizelo z filmového světa, jen se přesunulo na druhou stranu kamery.

O Vilémovi se svého času psalo také kvůli jeho soukromí. Jeho partnerkou totiž byla herečka Denisa Nesvačilová, která tehdy začínala získávat výraznější filmové role.

Seznámili se při natáčení seriálu Vyprávěj. Denisa v něm hrála, zatímco Vilém pracoval jako asistent produkce. Herečka později přiznala, že jí vyhovovalo mít vedle sebe člověka, který dobře rozumí náročnému natáčení a nepravidelné pracovní době.

A jak vycházela se slavným budoucím tchánem? Zpočátku prý byla nervózní, ale Václava Postráneckého i jeho manželku si rychle oblíbila. V rozhovoru dokonce říkala, že se na zkušeného herce může kdykoliv obrátit pro radu. Jejich vztah s Vilémem ovšem nakonec nevydržel a každý se vydal vlastní cestou.

Jedna z nejsilnějších Vilémových vzpomínek se pojí s posledním natáčením jeho otce. Václav Postránecký už tehdy vážně bojoval s rakovinou, přesto si přál ještě jednou stanout před kamerou. Šlo o malou roli ve filmu 3Bobule.

Vilém znal producenta Tomáše Vicana i režiséra Tomáše Bařinu a pomohl otci uskutečnit jeho přání. Natáčení bylo pro nemocného herce nesmírně náročné, protože už měl problémy i s mluvením. Přesto několik vět před kamerou zvládl.

Syn později vzpomínal, jak velkou radost z toho tatínek měl. Byla to jedna z posledních věcí, které mu ještě dokázaly udělat opravdovou radost. Václav Postránecký zemřel krátce poté, doma a obklopený nejbližšími.

Vilém tak po otci nepřevzal hereckou kariéru v pravém slova smyslu. Zůstal ale ve světě, který oba milovali. A právě díky společné práci si s tatínkem odnesl i vzpomínku, která má pro něj nejspíš mnohem větší cenu než jakýkoliv filmový úspěch.