Článek
Fotbal byl u nás na prvním místě
Mému synovi Matějovi je dvanáct let. Fotbal začal hrát v šesti a od začátku mu to šlo. Trenéři ho chválili, na turnajích dával góly a manžel si představoval, že jednou bude hrát první ligu.
Když ho přijali do fotbalové akademie ve vedlejším městě, neváhali jsme. Tréninky měl čtyřikrát týdně, o víkendech zápasy. Platili jsme příspěvky, vybavení i cesty. Občas jsem si připadala spíš jako řidička než jako máma, ale říkala jsem si, že pro jeho budoucnost to stojí za to.
Učitelka mi ukázala něco nečekaného
Na třídních schůzkách mě češtinářka požádala, abych chvíli zůstala. Matěj měl napsat slohovou práci na téma Můj vysněný den. Učitelka mi ji podala s tím, že bych si ji měla přečíst.
Syn psal o sobotě, kdy nemusí vstávat v šest ráno, sedět v autě a běhat po hřišti. Chtěl jít s kamarádem na ryby, odpoledne si postavit model letadla a večer se dívat s tátou na film.
O fotbale tam nebyla jediná věta.
Syn se bál, že nás zklame
Doma jsem se Matěje zeptala, jestli ho fotbal ještě baví. Nejdřív pokrčil rameny. Pak přiznal, že by nejraději chodil hrát jen jednou týdně s kluky ze školy.
„Ale táta by byl naštvaný,“ dodal potichu.
Tehdy mi došlo, že jsme se ho celé měsíce ptali hlavně na výsledky. Kolik dal gólů, jestli ho trenér pochválil a kdy bude další zápas. Na to, jestli se na trénink těší, jsme se skoro neptali.
Manžel to nesl těžce
Když jsem mu o rozhovoru řekla, rozčílil se. Připomínal peníze, které jsme investovali, i šanci, kterou Matěj dostal. Podle něj byla škoda zahodit talent jen proto, že se synovi zrovna nechce trénovat.
Nakonec jsem mu položila jedinou otázku. Jestli chce mít doma spokojeného kluka, nebo fotbalistu, který se bojí říct, že už hrát nechce.
Druhý den si s Matějem promluvil sám. Nebylo to jednoduché, ale nakonec se dohodli, že akademii po skončení sezony opustí.
Dnes máme zase společné soboty
Matěj teď chodí na fotbal jednou týdně do místního oddílu. O víkendech někdy vyrazí s kamarádem na ryby a s manželem začali stavět model letadla.
Občas mě zamrzí, když vidím fotografie jeho bývalých spoluhráčů z turnajů. Pak si ale vzpomenu na tu slohovou práci.
Myslela jsem si, že synovi otevíráme dveře k velké budoucnosti. Přitom jsme si nevšimli, že by raději šel úplně jinudy.
