Tátu znají jen z vyprávění. Jak se dnes daří synům Vladimíra Dlouhého

Vladimír Dlouhý odešel brzy a jeho synové si ho pamatují spíš z fotek a krátkých momentů. Nejsou to žádné filmové scény, spíš útržky. Smích v kuchyni, rychlá pusa na rozloučenou, hlas, který dnes znají už hlavně z nahrávek.
Jejich máma Petra Jungmannová se snažila, aby vyrůstali co nejvíc normálně. Bez velkých řečí o slavném jménu. Bez tlaku na to, že „by měli něco dokázat“. O to víc se v rodině mluvilo o obyčejných věcech. O škole, kamarádech, sportu.

Jan a Jiří jsou dvojčata, ale povahově se liší. Jeden je klidnější, druhý víc otevřený. Společné mají to, že se umí zasmát sami sobě a že je nebaví, když se z nich dělá atrakce jen proto, že mají slavného tátu.
Okolí jim často říká, že jsou tátovi podobní. Oni to berou s nadhledem. Někdy je to potěší, jindy je to spíš připomínka, že se od nich čeká něco navíc. A to je věc, se kterou se musejí naučit pracovat po svém.

Oba si herectví osahali. Objevili se před kamerou i na jevišti, okusili, jaké to je stát před lidmi a říkat cizí texty. Zároveň ale otevřeně mluví o tom, že nechtějí jet jen na příjmení.
Neříkají, že z nich nutně budou herci. Spíš že si chtějí vybrat sami. Pokud se u herectví zdrží, má to být proto, že je to baví. Ne proto, že se to od „Dlouhých“ čeká. Tenhle postoj je jim blízký – dělat věci proto, že dávají smysl jim, ne okolí.

V rodině mají silnou hereckou stopu i přes strýce Michala Dlouhého. Ten jim do práce nekecá, ale když se ptají, poradí. Neřeší velké teorie, spíš praktické věci. Jak se chovat na place. Jak se nenechat semlít kritikou. Jak si hlídat hranice, když vás lidi začnou řešit víc, než je příjemné.

Jan a Jiří už dávno nejsou „malí kluci po slavném herci“. Jsou to dva mladí dospělí, kteří si staví vlastní život. Vědí, odkud přicházejí, ale nechtějí v tom zůstat uvěznění.
O tátovi mluví s respektem, ale bez patosu. Je to pro ně důležitá součást jejich příběhu, ne nálepka, podle které by se měli řídit celý život. A to je možná ta nejdospělejší věc, kterou si zatím dokázali vybojovat.

Zdroje: