Z korunky Miss až k životu s miliardářem. Michaela Maláčová se změnila k nepoznání

Když vyhrála Miss Československo, vypadalo to jako začátek typické pohádky. Přehlídky, focení, cestování, nabídky. Jenže u Maláčové bylo brzy vidět, že ji nebaví být jen hezká dekorace, která se usmívá do objektivu. Kdo čekal, že se v tom „modelkovském“ světě pohodlně usadí, ten ji nečetl.

Šla studovat produkci na FAMU a postupně si začala budovat kariéru jinak. Ne jako tvář, ale jako někdo, kdo věci organizuje, domlouvá, vymýšlí, řídí. V showbyznysu je to rozdíl, který poznáš až ve chvíli, kdy se z tebe stane člověk, na kterého se ostatní obrací, když se něco pokazí.

Pak přišlo období, které ji v Česku znovu vystřelilo nahoru, tentokrát ale úplně jinak. Založila Českou Miss a několik let byla její hlavní hybnou silou. Zvenčí to vypadalo jako třpyt a róby, jenže ve skutečnosti je to obří produkce: partneři, televize, smlouvy, nervy, logistika, a hlavně tlak, aby to každý rok fungovalo znovu.

V jednu chvíli byla Maláčová vlastně šéfka „továrny na krásu“. Ať už si o soutěžích myslíme cokoliv, tohle je práce, která nese odpovědnost i riziko. Později soutěž prodala a pro spoustu lidí to byl první signál, že jí už tenhle svět možná přestává dávat smysl.

Když se pak naplno spojila se Zdeňkem Bakalou, změnil se jí život nejen osobně, ale i prakticky. Vzali se a mají spolu čtyři děti. A s rodinou přišel úplně jiný režim. Méně veřejného života, víc soukromí, víc hlídání hranic. Část času tráví v zahraničí, což se projevilo i na tom, jak málo ji dnes vídáš ve srovnání s dobou, kdy byla každý měsíc na titulce.

Kolem Bakalova jména se v Česku roky vedly spory a emoce, hlavně kvůli OKD. Maláčová se k tomu vyjadřovala spíš střídmě. Když už mluvila, byla věcná a držela se toho, že rodina žije svůj život, ať si veřejnost myslí cokoliv.

Dnes ji mnohem častěji najdeš u témat, která nejsou „lifestylová“, ale spíš praktická a dlouhodobá. Věnuje se filantropii a projektům kolem vzdělávání, mimo jiné přes nadaci, která podporuje talentované studenty. A z toho, co říká v rozhovorech, je znát, že ji tohle naplňuje víc než svět společenských akcí.

Je zajímavé sledovat, jak se z ženy, kterou lidé kdysi brali hlavně jako missku, stala někdo, kdo se cíleně stáhl z očí veřejnosti. Ne dramaticky, ne na truc. Prostě se posunula jinam. A možná právě proto kolem ní pořád zůstává zvědavost. Protože u ní to nebyla jen proměna vizáže. Spíš proměna priorit.

Zdroje: