Z reklamy k filmovým rolím: Polášek otevřeně o kariéře, rodině i zlomových chvílích

Josef Polášek nezačínal jako dítě herce v náručí kultury. Narodil se ve Zlíně a původně nastoupil do učení jako silnoproudař. K divadlu se dostal až později, když si dodělal maturitu a rozhodl se, že chce víc než manuální práci. Nastoupil na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a po jejím absolvování v polovině devadesátých let ho přijali do HaDivadla v Brně. Tam se učil každý den – od klasických dramat až po moderní komedie – a jeho jméno si začali pamatovat lidé, kteří měli k divadlu blízko.

V divadle se Polášek nenudil. Hrál dramatické role, ale i veselé postavy, kde bylo třeba improvizovat a být v kontaktu s publikem. Za ty roky si vybudoval pověst herce, který se nebojí zkusit něco nového a který si umí poradit jak s vážnou scénou, tak s lehkou komedií. Divadlo pro něj nebylo jen odrazovým můstkem; bylo to prostředí, kde se naučil respektu k řemeslu.

Když se objevil v prvních televizních reklamách, lidé si ho rychle začali všímat i mimo divadelní svět. Postava z reklamy mu přinesla povědomí, ale skutečnou pozornost veřejnosti získal hlavní rolí ve filmu František je děvkař. Tam ztvárnil mužský charakter, který se ocitá na zhroucené životní křižovatce – a zvládl to tak přirozeně, že si režiséři začali říkat, že s ním musí pracovat častěji.

Nešlo ale jen o jeden film. Objevil se i v rodinné komedii Čertí brko, kde hrál jednoho z excentrických trpaslíků, a ve snímku Jak se zbavit nevěsty, kde jeho nenucený humor a charisma dokázaly i vedlejší roli posunout víc do popředí. V televizi se pak objevoval v seriálech jako Ohnivý kuře, Krejzovi nebo Vyprávěj, kde se neztratil ani v dramatičtějších situacích.

Josef Polášek je i rodinný muž. S manželkou Michaelou vychovávají tři děti, a i když jeho práce často znamená natáčení a dlouhé dny mimo domov, rodina je pro něj pevný bod. Sám přiznává, že bez jejich podpory by to nešlo. Například o víkendech jezdí s dětmi na výlety, i když by mnozí jeho vrstevníci možná volili klid doma. Pro Poláška je důležité, aby děti nejen viděly, že herectví je jeho vášeň, ale aby poznaly i běžné každodenní zážitky – od stavění bunkrů v lese po společné večeře, které se tu a tam protáhnou dlouho do večera.

I slavné osobnosti mají své chvíle, kdy je veřejnost může vidět trochu jinak. U Poláška se taková situace stala při natáčení jednoho snímku, kde měl scénu s nečekaným fyzickým aktem. Režisér si totiž na poslední chvíli vymyslel, že chce scénu víc „živou“ a bez triků. Herci před kamerou bylo jasné, že to bude trochu na hraně, ale když se kamera rozsvítila, Polášek zkusil improvizaci, která diváky i štáb rozesmála. Několik kolegů pak přiznalo, že tu chvíli považují za jednu z jeho nejlepších, protože přesně ukazuje jeho schopnost reagovat v reálném okamžiku.

Diváci si Poláška pamatují především jako herce, který dokáže být sám sebou a přitom vtisknout postavě osobnost, která se nevyhýbá chybám ani lidskosti. Ať už jde o komedii, drama, nebo seriál, jeho role se nesmazatelně zapsaly do televizní a filmové krajiny. Je to herec, který má za sebou řemeslo, rodinný život a příběhy, které stojí za to si pamatovat.

Zdroje: