Hlavní obsah
Cestování

Cesta do Řecka a spolucestující Vajíčkovi

O spolucestujících v autobuse, na které nikdy nezapomenu. Opravdu nikdy…

Článek

V našem okresním městě nabízela místní vyhlášená cestovní kancelář kdysi dávno v pravěku zájezd s kombinovanou dopravou do Řecka lůžkovým autobusem.

Z Česka odjezd k večeru přes Německo, to se mělo sedět, později řidiči asi za 20 minut sedačky měli přečarovat na horní a dolní lůžka a v noci přes Rakousko a část Itálie do rána za jízdy spát. V Itálii nájezd na trajekt do Řecka.

Proč ne? No proč neee? Žádné ztuhlé sezení stovky kilometrů, pěkně se za jízdy vyspíme v leže, to dáme!

Tak jsme s partnerem zájezd zaplatili a těšili se na cestu.

Dojížděla jsem v té době do práce vlakem a vzhledem k dočasné výluce na trati nás vozil autobus.

Pan řidič si rád pobrebentil s ženami, culil se i na mne a pochlubil se, že pojede se zájezdem do Řecka. A zrovna v termínu, kdy my ! Tak jsem se zeptala, zda by se dalo zařídit, abych měla první dvojsedačku v pravé řadě.

Sen - žádné hlavy před sebou, výhled na panoramata, ještě ta lůžková úprava sedaček ! To bude parádní jízda !

Doma jsem machrovala, jaká jsem nám zařídila perfektní místa , v den D jsme nachystali do povoleného příručního zavazadla malé svačinky na pauzy na odpočívadlech a pití a hurá k autobusu.

Kufry do podpalubí, cestující na palubu, řidiči jsme darovali lahvinku na později, že tedy jako opravdu moc moc děkujeme a už jsme se hrnuli na svá machrovací místa, uvelebili jsme a usmívali se na sebe…

Přes uličku na druhá „první super místa“ se také uvelebil pár.

Starší paní s pánem, oba asi 65+ a jejich taška.

Obrovská, taková hokejistická taška. Tak na 45 hokejek a 3 brankářské výstroje. S kapsičkami. Velká taška. Největší taška ze všech tašek. S velkým hlučným zipem.

Prakticky hned, jakmile řidič nastartoval, ozvalo se vedle nás bzzzzzzzzzzzzzzzz, zip tašky , cvak cvak cvak víčka od krabiček, mlasky mlasky mlask papání a cinkly panáčky fernetu. A opět bzzzzzzzzzzzzzz a taška zavřená.

Měli malé řízečky.

To zatím při průjezdu naším městem.

Autobus vyjel na dálnici .

Bzzzzzzzzz, cvak cvak, mlasky mlask, panáčky a bzzzzz .

Měli uheráček a okurčičku .

Od hranic jsme pouze 25 minut, do té doby otevřeli tašku zas . A zas a pořád.

Bzzzzzzzzzz, cvak cvak , olomoucké tvarůžky, okurčička, fernet fernet bzzzzzz…

V SRN hned za hranicemi, bzzzz, cvak cvak a křup křup!!! Paní bušila vařenými vajíčky o okno autobusu, hop dva tři je oloupala, oba se s pánem napapali, cucli frťany, zabzučeli a usmívali se.

My už jsme se neusmívali asi tak posledních 50km, protože bylo kolem nás čím dál víc odéru z těch aromatických svačinek a jak zabzučel zip, začínaly mi slzet oči a můj partner šeptal darebná slova. Velmi darebná.

Svačinkování a bzzzzzz pokračovalo, přidali na férovku i plátky cibule, frajeřili s nakládaným hermelínem a paní dál křupala vajíčka o okno…a papali, mlaskali, drobili, fernetovali a smrděli příšernou směsí nejaromatičtějších druhů občerstvení.

V nočních hodinách řidiči při pauze opravdu seskládali v autobuse kompletní lůžkovou úpravu a my se těšili, že Vajíčkovi, jak jsme je pojmenovali, konečně nebudou bzzzzzzzz a cvakat a smrdět, protože budou přeci spát !

Nástup a dobrou noc !

Nebyla dobrá. Vajíčkovi zalehli, stejně jako celý zájezd, autobus se rozjel vstříc nočnímu Rakousku a Itálii a začalo peklo.

Vajíčkovi hajali, vystrčili zadky do uličky a ulevovali si nahlas a to pořádně. Vyloženě přehlušili i motor autobusu, řidič huboval jak čert , že má z toho pušince orosené okno a nestíhá to pobrat ani klimatizace, my si zakrývali nosy do dek a přáli jsme si, aby nad námi odněkud vylétly kyslíkové masky, ze zadní části autobusu zoufalý mužský hlas zvolal - co to jeeee, to jsem nezažil ani na vojně na cimře…

Všichni jsme se modlili, ať už Vajíčkovi přestanou vydechovat spodem. Někteří možná i tajně připojili přání, aby nevydechovali ani vrchem .

Cesta s nimi byla opravdu drsná. Zažila jsem v dálkových spojích leccos, to co většina z nás, neposedné děti, přebalování miminek, něčí zavánějící nohy nebo naopak silně převoněné dámy, až se hlava rozbolí.

Ale na Vajíčkovy a jejich tašku nikdy nezapomenu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Další články autora

Doporučované

Načítám