Brno stojí. A odpověď na otázku „kudy?“ stále chybí

Mysleli jste si, že jen Praha má svého Hřiba a nekonečně rozkopané ulice? Tak vítejte v Brně. I my máme dopravní hlavolam, nad kterým zůstává rozum stát. A vypadá to, že řešení hledáme až ve chvíli, kdy už všichni stojíme v koloně.

Od 12. října jsou uzavřené Pisárecký tunel a tunel Hlinky. A první ranní špička ukázala, co to znamená v praxi.

Patnáct minut, nebo osmdesát? Seznam Zprávy popsaly cestu do Bohunic, která redaktorovi místo obvyklých 15 minut zabrala přibližně 80 minut. Tedy více než pětkrát tolik. Nejde přitom jen o auta. Autobusy a trolejbusy v jihozápadní části Brna nabíraly až půlhodinová zpoždění. Nejvíc zasažené byly například trolejbusy 25, 26 a 37 a autobusové linky 44 a 52.

A co lidé, kteří nemají na výběr?

Vezměme si Kohoutovice. Tramvaj tam nejezdí. Lidé jsou odkázáni hlavně na autobusy a trolejbusy, které ale stojí ve stejných kolonách jako auta. Rada „jeďte MHD“ pak zní trochu jako špatný vtip. Ne každý může jet na kole, dojít několik kilometrů pěšky nebo si posunout pracovní dobu.

A Brnem to nekončí. Z Kníniček, Jinačovic a dalších okolních obcí se lidé potřebují dostat do práce stejně jako každý jiný den. Když se hlavní trasy uzavřou, doprava se přesouvá na další silnice. Podobně je na tom Rajhrad, kde město samo upozorňuje na zvýšený provoz kvůli souběhu několika uzavírek. Kam mají všichni jet, když se postupně zahlcují i objízdné trasy?

A teď to nejzajímavější. Šéf brněnského závodu ŘSD David Fiala v rozhovoru pro Seznam Zprávy skutečně řekl: „Sám jsem zvědavý, kudy lidé pojedou.“ Na otázku, jak zajistit lepší podmínky pro veřejnou dopravu, navíc odpověděl, že neví, jak to v tu chvíli udělat.

Promiňte, ale tohle je přesně ten moment, kdy se člověk musí ptát, zda někdo promyslel dopady uzavírek jako celek. O opravách se vědělo dlouho dopředu. Proč se tedy nepočítalo s tím, že autobusy budou stát v kolonách? Proč nebyla připravena účinnější preference MHD? A proč se jednotlivé stavby koordinují tak, že se jejich dopady sečtou právě v době, kdy lidé potřebují normálně fungovat?

Nikdo rozumný nezpochybňuje, že se tunely musí opravit. Jenže příprava trvala roky. Město samo přiznalo, že se dříve provázanost jednotlivých staveb podrobněji neřešila.

Lidé nejsou figurky, které lze přesunout na jinou trasu v dopravní aplikaci. Někdo nastupuje v šest ráno do továrny, někdo veze dítě do školy, jiný jede do nemocnice. Ne každý může pracovat z domova a ne každý má alternativu k autu.

Opravy jsou nutné. Ale dopravní chaos nemusí být jejich nevyhnutelnou součástí.

A tak se ptám: kdo měl celý tenhle dopravní hlavolam promyslet ještě předtím, než se zavřely tunely? A hlavně — kdo ponese odpovědnost za to, že Brno během dalších týdnů vůbec funguje?

Zdroje: