Článek
Covidová vlna se znovu šíří po republice a čísla nakažených rostou každým týdnem. I když většina lidí má mírný průběh, virus si vybírá své oběti bez ohledu na věk či kondici. A my jsme se stali její součástí.
Jsme sportovci. Milujeme dlouhé procházky, trávíme čas na čerstvém vzduchu a nemoc nás potká málokdy. Přítel chytne něco jednou za rok, já maximálně jednou za čtyři roky. Jednou nebo dvakrát do roka přijde rýma nebo pokašlávání, ale nic, kvůli čemu bychom museli zůstat doma. A právě proto nás překvapilo, jak moc nás covid dokázal složit.
Začalo to nenápadně – bolest v krku, částečná ztráta hlasu. Jenže hned druhý den přišla realita. Přítel dostal teplotu kolem 37,5, já vyskočila skoro na 39. K tomu příšerná bolest svalů, kloubů a dokonce i zubů. Nejhorší byly svaly kolem páteře – pocit, jako by vám někdo svaly trhal.
Po návštěvě doktora bylo jasno – covid. Doporučení? Zinek, klid a „za tři dny by mělo být lépe“. Jenže zatím jsme třetí den a žádná úleva. Horečka se drží, střídáme Paralen s Brufenem, abychom ji aspoň trochu stáhli. Přítel skončil s rýmou, já mám nepřetržitý dusivý kašel, který nedává spát. Nechutenství je obrovské – jen vývar a kyselý utopenci mě trochu zachraňují.
Zatím čekáme, kdy se tělo konečně začne bránit. A hlavně si potvrzujeme to, co jsme tušili od začátku – covid opravdu není jen obyčejná chřipka.
Tak nám držte palce. A vám přejeme, ať se vám tahle zkušenost raději vyhne.
