Když udeří vedra: Proč se motá hlava, buší srdce a bolí nohy?

Každé léto se opakuje stejný scénář. Teploměr ukazuje přes třicet stupňů a člověk najednou zjistí, že mu není ve vlastním těle dobře. Navíc se každoročně otepluje a aktuální teploty přepisují historické tabulky naměřených teplot. Srdce bije rychleji než obvykle, při vstávání se zatočí hlava, dýchání je namáhavější a nohy jsou těžké, někdy až ztuhlé.

Mnoho lidí si myslí, že za to může vysoký krevní tlak. Ve skutečnosti je to často přesně naopak.

Když je velké horko, naše tělo se snaží ochladit. Rozšiřují se cévy v kůži, aby se mohlo uvolňovat teplo. Jenže tím zároveň může klesnout krevní tlak. Aby se krev dostala tam, kam má, musí srdce pracovat rychleji. Proto máme pocit bušení srdce nebo vyššího tepu.

Pokud patříte mezi lidi s přirozeně nižším tlakem, můžete vedra snášet hůř. Objevit se může slabost, motání hlavy nebo pocit, že se každou chvíli sesypete.

V horkém a dusném vzduchu tělo vydává mnohem více energie na ochlazování. Srdce pracuje intenzivněji a člověk má pocit, že nemůže popadnout dech. Neznamená to automaticky, že jsou nemocné plíce nebo srdce. Často jde o přirozenou reakci organismu na vysokou teplotu.

Vedro nepřeje ani našim nohám. Rozšířené cévy způsobují, že se v nich více zadržuje krev. Nohy mohou otékat, bolet, být napjaté nebo nepříjemně těžké. Dlouhé stání nebo sezení situaci ještě zhoršuje.

Pomáhá obyčejná chůze, procvičení lýtek nebo si na chvíli lehnout a dát nohy výš. Krev se pak snáze vrací zpět k srdci.

Možná vás překvapí, že úplně ledová sprcha není nejlepší nápad. Prudký chlad cévy rychle stáhne a tělo pak začne vytvářet ještě více tepla. Lepší službu udělá vlažná až chladnější sprcha nebo ochlazení zápěstí, šíje a předloktí.

Stejně je to i s pitím. Ledová voda sice na chvíli osvěží, ale mnoha lidem může způsobit nepříjemný pocit v žaludku. Vhodnější je chladná voda po menších doušcích během celého dne.

Nečekejte, až dostanete žízeň. Pijte pravidelně a nezapomínejte doplnit minerály, které odcházejí potem. Jezte lehčí jídla, vyhýbejte se pobytu na přímém slunci v poledních hodinách a doma přes den zatahujte závěsy nebo rolety.

Pokud můžete, dopřejte si odpočinek ve stínu a fyzickou námahu nechte na ráno nebo večer.

Přestože jsou podobné potíže ve vedrech běžné, někdy mohou být varovným signálem. Pokud se přidá silná bolest na hrudi, omdlévání, zmatenost, vysoká horečka nebo dušnost, která neustupuje ani v klidu, je na místě co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.

Vedro není jen nepříjemné. Pro organismus představuje skutečnou zátěž. Naslouchat svému tělu proto není slabost, ale rozumná prevence. Někdy opravdu stačí zpomalit, napít se a dopřát si chvíli ve stínu.

Někdy rozhodují maličkosti. Když víme, jak tělo v horku funguje, můžeme mu pomoci i jednoduchými kroky.

Ráno začněte den sklenicí vody. Po noci je tělo přirozeně lehce zavodněné a v horkém dni je dobré doplnit tekutiny dřív, než vyrazíte do práce nebo ven.

Mějte pití stále na očích. Láhev položená na stole nebo v tašce připomene, že se máte napít. Když pijeme až ve chvíli, kdy máme velkou žízeň, tělo už může mít tekutinový deficit.

Pomoci může i ochlazení míst, kde jsou cévy blízko povrchu kůže. Na pár minut si přiložte chladný vlhký ručník na šíji, zápěstí nebo za kolena. Tudy se krev ochlazuje a příjemný pocit často přijde rychleji než po celé studené sprše.

Při pocitu slabosti si nelehejte jen úplně rovně. Pokud máte sklon k nízkému tlaku, zkuste si podložit nohy nebo si sednout s hlavou lehce níž. Pomůže to lepšímu prokrvení mozku.

Pozor také na prudké vstávání. Z postele nebo ze židle vstávejte pomaleji – v horku se cévy roztahují a tlak může na chvíli klesnout. Právě tehdy se často objeví známé „zatmění před očima“.

Na těžké nohy může pomoci i jemná masáž směrem od kotníků nahoru nebo krátké střídání vlažné a o něco chladnější vody na lýtka. Není potřeba ledová voda – cílem není šok, ale podpora krevního oběhu.

A ještě jeden nenápadný pomocník: spánek. Přehřátá ložnice zvyšuje únavu a tělo pak další den zvládá vedra hůře. Pomůže vyvětrat před spaním, použít lehké povlečení a nepřehřívat místnost zbytečnými spotřebiči.

Zdroje: