Madeira chce chránit přírodu. A zároveň staví turistický megaprojekt

Madeira. Ostrov věčného jara, dramatických hor, hlubokých údolí, zelených lesů a zavlažovacích kanálů levád, které se vinou krajinou jako její tepny. Místo, kam se člověk vydává především kvůli přírodě, klidu, nádherným výhledům a pocitu, že alespoň na chvíli utekl od každodenního shonu.

Jenže Madeira se v posledních letech stala mimořádně oblíbenou turistickou destinací. A s rostoucím počtem návštěvníků přicházejí i problémy, které už nelze přehlížet.

Na populárních stezkách přibývá lidí, v přírodě zůstávají odpadky, plastové lahve i papírové kapesníky. Některá místa jsou natolik vytížená, že se přistupuje k regulaci vstupu, rezervacím a dalším omezením.

Ve Fanalu se objevují chodníky a zábrany, které mají chránit citlivé okolí starých vavřínových stromů. Na horských trasách se mění pravidla pohybu a ikonická cesta z Pico do Areeiro směrem k Pico Ruivo má vyhrazený jednosměrný úsek.

Od ledna 2026 navíc platí povinné rezervace časových slotů na klasifikovaných turistických trasách PR a návštěvníci hradí vstupní poplatky.

Důvody jsou pochopitelné. Příroda má své limity a bezpečnost turistů je důležitá. Jenže právě v této chvíli přichází zpráva, která vyvolává řadu otázek.

Dne 2. listopadu 2026 byla zahájena výstavba projektu Madeira SkyPark v oblasti Curral das Freiras.

Nejde přitom o žádnou malou turistickou atrakci.

Projekt počítá se dvěma navazujícími lanovkami. První propojí Curral das Freiras s vyhlídkou Paredão, druhá povede až do oblasti Boca da Corrida. Celková délka lanovek přesáhne čtyři kilometry.

Pozornost budí především druhá lanovka. V nejvyšším bodě mají její kabiny překonávat údolí ve výšce přibližně 706 metrů nad zemí. Pokud se deklarované parametry potvrdí, mohlo by jít o světový rekord.

Tím ale nabídka nekončí. Součástí areálu má být také:

Celková investice se odhaduje na 48,5 milionu eur. Dokončení se plánuje na rok 2028 a investor očekává až 200 tisíc návštěvníků ročně. Projekt má vytvořit přibližně 50 pracovních míst.

Podle investora má nová atrakce přivést turisty také do vnitrozemí ostrova, podpořit místní ekonomiku a rozšířit turistickou nabídku.

A právě tady začíná otázka, nad kterou stojí za to se zamyslet.

Na jedné straně se Madeira snaží regulovat pohyb návštěvníků v nejkrásnějších přírodních lokalitách. Zavádí rezervace, vstupní poplatky a omezení. Snaží se chránit lesy, horské stezky a citlivé ekosystémy před nadměrným zatížením.

Na straně druhé vzniká velký komerční projekt, který má do horské krajiny přivést další desetitisíce až statisíce návštěvníků.

Samozřejmě rozumím argumentu, že lanovky mohou omezit potřebu individuální automobilové dopravy a přivést turisty do míst, která z jejich návštěv mohou ekonomicky těžit. Také nová pracovní místa a podpora místních podnikatelů mají svou váhu.

Jenže 200 tisíc návštěvníků ročně není zanedbatelné číslo. A turistický ruch neznamená jen samotnou přepravu lanovkou. Znamená také dopravu k areálu, parkování, odpad, spotřebu vody, zásahy do krajiny a další nároky na infrastrukturu.

Projekt navíc vyvolává obavy ochránců přírody. Kritici upozorňují na možné dopady na horskou krajinu, chráněná území a místní živočichy. Už v minulosti se proti záměru ozývaly ekologické organizace a probíhala veřejná debata o jeho vlivu na životní prostředí.

Nejde tedy jen o to, jestli bude lanovka krásná, zajímavá nebo jestli nabídne nezapomenutelný výhled.

Jde o to, jakou cenu za ni zaplatí samotná příroda.

A možná to celé vnímám o něco citlivěji právě proto, že jsem měla štěstí poznat Madeiru ještě v její původnější, autentičtější podobě.

Zamilovala jsem si její levády, horské cesty, mlžné lesy ve Fanalu, malé vesničky, divoké pobřeží i místa, kde člověk mohl jen tak zastavit, poslouchat vítr a dívat se do krajiny.

Madeiru, kde nebylo všechno turistickou atrakcí, kde se člověk nemusel na každém kroku prodírat davy a kde největším zážitkem často nebylo nic jiného než samotné místo.

Nechci, aby se z ostrova stal skanzen bez turistů. Rozumím tomu, že cestovní ruch živí místní obyvatele, vytváří pracovní příležitosti a přináší peníze do ekonomiky. A rozhodně nejsem proti tomu, aby se Madeira rozvíjela.

Ale rozvoj by neměl znamenat, že se každé krásné místo musí proměnit v atrakci, na kterou se prodávají vstupenky.

Možná bychom si měli položit jednoduchou otázku: Musíme opravdu zpřístupnit a komerčně využít úplně všechno, co je na ostrově krásné?

Protože někdy je největší hodnotou právě to, že něco zůstane nedotčené.

A byla bych moc ráda, kdyby si Madeira dokázala uchovat alespoň část své divokosti, klidu a jedinečné atmosféry i pro ty, kteří na ni přijedou za dalších deset nebo dvacet let.

A co si o tom myslíte vy? Je Madeira SkyPark zajímavým krokem vpřed, který přinese ostrovu nové možnosti, nebo už je to další zásah do přírody, kterou bychom měli spíš chránit?

Zdroje: