Mañana, pozdní večeře a siesta. Proč si lidé zamilovali Španělsko

Zatímco některé tradiční dovolenkové destinace ovlivňuje nejistá situace ve světě, stále více turistů míří do Španělska. A kdo tam někdy strávil delší čas, ten ví, že nejde jen o pláže a památky. Španělsko má svůj vlastní rytmus života.

Mnoho návštěvníků se hned po příjezdu setká se slovem „mañana“, tedy „zítra“. Španělé nejsou líní, jak si někteří myslí, ale často dávají přednost pohodě před stresem. To, co není nutné řešit okamžitě, počká. Pro Čechy zvyklé na rychlé tempo může být tento přístup nejprve překvapivý, ale řada lidí si ho během dovolené rychle oblíbí.

Zní to zvláštně, ale mnoho Španělů se nejdříve cítí být Katalánci, Basky nebo Galicijci a až potom Španěly. Každý region má vlastní tradice, kulturu a někdy i vlastní jazyk.

Zatímco v Česku lidé obědvají kolem poledne, ve Španělsku se běžně obědvá mezi 14. a 16. hodinou. Večeře pak často začíná až kolem 21. nebo 22. hodiny večer. Není výjimkou vidět rodiny s malými dětmi v restauraci ještě před půlnocí.

V menších městech bývají obchody během největších veder odpoledne zavřené. Když teploměr ukazuje 40 stupňů, málokomu se chce pracovat na plný výkon. Proto se část života přesouvá do večerních hodin.

Každé město má vlastní slavnosti, patrony a tradice. Mezi nejznámější patří rajčatová bitva La Tomatina, běh s býky během San Fermínu nebo slavné Las Fallas ve Valencii.

V Madridu najdete restauraci Botín, která funguje už od roku 1725. Podle Guinnessovy knihy rekordů jde o nejstarší nepřetržitě fungující restauraci na světě. Hosté zde usedají ke stolům už téměř 300 let.

Mnoho lidí si představuje jen pláže. Ve Španělsku ale najdete i poušť Tabernas, kde se natáčely slavné westerny. Naopak v pohoří Sierra Nevada se dá v zimě lyžovat a za pár hodin být u moře.

Španělština je dnes jedním z nejrozšířenějších jazyků na světě. Mluví jí stovky milionů lidí od Evropy až po Latinskou Ameriku.

Pro mnoho turistů je překvapením, že španělská náměstí jsou plná rodin i kolem desáté večer. Večerní život je zde běžnou součástí dne a děti bývají venku mnohem déle než u nás.

Bary, restaurace a náměstí bývají plné hlasitých debat, smíchu a živé atmosféry. To, co by Čech považoval za hlučnou oslavu, může být ve Španělsku obyčejné úterní posezení s přáteli.

Španělská kuchyně není jen paella. Andalusie je známá gazpachem a smaženými rybami, Baskicko pintxos, Galicie mořskými plody a Katalánsko například calçots nebo crema catalana.

Právě tato pestrost, uvolněný životní styl a pocit bezpečí jsou důvody, proč si Španělsko v posledních letech získává stále více turistů. Kdo sem přijede jen kvůli pláži, často odjíždí s pocitem, že objevil mnohem zajímavější zemi, než čekal.