Článek
Bouře na Everestu uvěznila stovky lidí. Říjen měl být klidný, tentokrát se ale počasí úplně zbláznilo
Říjen bývá v Himálajích považovaný za nejstabilnější období roku. Po monzunech se vzduch pročistí, obloha bývá jasná, teploty snesitelné a většina výprav i turistických treků se právě tehdy vydává na cestu k Everestu. Letos se ale všechno zvrtlo.
V první říjnové dny zasáhla oblast kolem Mount Everestu nečekaná sněhová bouře, která uvěznila až tisíc lidí na tibetské straně hory. Mezi nimi byli horolezci, turisté i místní šerpové. Podle dostupných zpráv už bylo přes 300 lidí zachráněno, ale desítky dalších zůstávají v provizorních úkrytech, kde čekají na záchranu.
Bouře udeřila náhle – během několika hodin napadlo velké množství sněhu, který zavalil stany a zablokoval stezky. Většina lidí se nacházela ve výškách kolem 4 900 metrů, tedy zhruba tam, kde končí vegetace a začíná ledové království. Vítr, zima a nulová viditelnost znemožnily sestup.
Podle meteorologů se takto silná bouře nedala předem spolehlivě předvídat. Na satelitních snímcích sice bylo patrné ochlazení, ale rozsah srážek a síla větru překvapily i zkušené průvodce. Vysoko v horách se počasí může změnit během hodin – a přesně to se teď stalo.
Záchranné práce probíhají nepřetržitě – pomáhají záchranáři, vojáci i místní vesničané. Některé skupiny byly převezeny do města Qudang, jiné jsou stále v kontaktu přes satelitní telefony. Podle čínských médií už si bouře vyžádala nejméně jeden lidský život, pravděpodobně kvůli podchlazení a následkům horské nemoci.
Podchlazení a horská nemoc – tichý zabiják hor
V takových výškách není problém promrznout ani během několika minut. Když tělo ztratí schopnost udržet teplo, přichází podchlazení (hypotermie) – člověk se začne třást, ztrácí sílu, nemůže mluvit, přestává se soustředit a nakonec ztrácí vědomí. Pokud se nedostane do tepla, končí to smrtí.
Dalším vážným rizikem je horská nemoc, která vzniká kvůli nedostatku kyslíku ve vyšší nadmořské výšce. Nejprve bolí hlava, člověk má závratě, nevolnost, nespí. Když se stav zhorší, může dojít k otokům plic (HAPE) nebo mozku (HACE). To už jsou život ohrožující stavy, které se dají zvládnout jedině rychlým sestupem a kyslíkem.
Proč tam lidé vůbec zůstali?
Mnoho z těch, kdo uvízli, byli trekkeři, kteří šli jen k základnímu táboru nebo po okolních stezkách. Říjen je pro takové výlety ideální – aspoň obvykle. Jenže počasí se tentokrát obrátilo během pár hodin. Silný vítr, mokrý sníh a zima udělaly z běžné cesty smrtící past.
Někteří byli unavení nebo čelili příznakům výškové nemoci, takže nemohli pokračovat dál. Jiní se prostě neměli kam vrátit – cesty byly zavalené a sníh se sypal dál.
Monzuny a říjnové počasí v Himálajích
V Himálajích hraje důležitou roli monzunové období, které trvá zhruba od června do září. Tehdy přináší teplý a vlhký vzduch z Indického oceánu vydatné deště, bahno a sesuvy půdy. Když monzun skončí, přichází suché a stabilní období, které obvykle trvá od září do listopadu.
Právě proto je říjen považován za nejvhodnější měsíc pro výstupy a treky – počasí bývá jasné, chladnější, ale s minimem srážek. Letos to ale neplatí. Déšť a sníh zasáhly i jižní svahy Himálaje, v Nepálu dokonce způsobily záplavy. Tak extrémní podmínky v říjnu jsou velmi vzácné a i odborníci potvrzují, že šlo o neočekávaný a výjimečný jev.
Everest není jen hora – je to zkouška odvahy
Výstup na Everest nebo i jen cesta do základního tábora trvá týdny. Každý, kdo se na ni vydá, ví, že nese velké riziko. I když si zaplatí profesionální expedici (která může stát i milion korun a víc), nikdo nezaručí, že se počasí nezmění, že přijde pomoc včas, nebo že to tělo zvládne.
Everest zůstává symbolem lidské odvahy – ale i připomínkou toho, jak malí jsme proti přírodě.
Hory
