Prezident Pavel: kolik bere, co mu stát hradí a jaké má nároky

Petr Pavel patří mezi české veřejné činitele s nejvyšším finančním ohodnocením. Jeho příjem ale netvoří pouze prezidentský plat. Do celkového obrazu patří také jeho dlouhá vojenská kariéra, případná výsluha, možný starobní důchod a náklady, které stát zajišťuje kvůli výkonu funkce.

Než se stal prezidentem České republiky, strávil Petr Pavel většinu profesního života v armádě. Do služby nastoupil v roce 1983 a postupně prošel velitelskými i štábními funkcemi.

Dosáhl nejvyšší vojenské hodnosti – armádního generála. V letech 2012 až 2015 působil jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Poté zastával jednu z nejvýznamnějších vojenských funkcí v mezinárodním prostředí – byl předsedou Vojenského výboru NATO.

Za dlouholetou službu v armádě mu vznikl nárok na vojenské výsluhové zabezpečení.

Přesná výše výsluhy Petra Pavla není veřejně známá. Záleží na konkrétních údajích, zejména na služebním příjmu a době služby.

U člověka s téměř čtyřicetiletou vojenskou kariérou, nejvyšší hodností a působením ve vrcholných funkcích lze pouze orientačně odhadovat částku v řádu desítek tisíc korun měsíčně. Mohlo by jít například přibližně o 70 až 100 tisíc korun, skutečná částka ale není potvrzena.

Výsluha není odměna za prezidentský úřad. Jde o nárok, který vznikl díky předchozí službě v armádě.

Prezident pobírá plat za výkon funkce hlavy státu. Ten se pohybuje přibližně kolem 380 tisíc korun hrubého měsíčně.

Ve srovnání s běžným občanem je rozdíl také v tom, že prezident některé náklady spojené s výkonem funkce nehradí ze svého.

Stát zajišťuje například:

Prezident tak například neplatí běžný nájem za prezidentské sídlo, které využívá v souvislosti s výkonem úřadu. Běžná domácnost přitom musí bydlení, dopravu a další životní náklady hradit ze svého příjmu.

Petr Pavel dosáhl věku, kdy mu může vzniknout nárok na starobní důchod. Zda o něj požádal a zda jej skutečně pobírá, není veřejně potvrzeno. U bývalých vojáků se však výsluha a starobní důchod řídí zvláštními pravidly a jejich výplata se může vzájemně ovlivňovat. V praxi tak nemusí být vyplácena plná výše obou dávek současně.

Eva Pavlová nemá plat jako první dáma. Od roku 2025 však existuje zákonná možnost poskytovat manželce nebo manželovi prezidenta paušální náhradu výdajů spojených s reprezentačními povinnostmi.

Tato částka se pohybuje přibližně kolem 100 tisíc korun měsíčně.

Nejde o mzdu, ale o náhradu výdajů spojených s veřejnou rolí první dámy. Může souviset například s oficiálními cestami, společenskými událostmi a dalšími reprezentačními povinnostmi.

Eva Pavlová má také vlastní pracovní historii v armádě jako vojenská zdravotnice. Pokud splnila zákonné podmínky, může mít stejně jako jiní občané nárok na důchodové zabezpečení. Výše jejího případného důchodu ani případné vojenské nároky nejsou veřejně známé.

U lidí s vysokými příjmy se často objevuje otázka, zda by část svých prostředků neměli věnovat na dobročinné účely.

Petr Pavel by se mohl dobrovolně rozhodnout část svých příjmů, například výsluhy, věnovat charitě. Nejde však o povinnost. Výsluha je zákonný nárok za dlouholetou službu v armádě.

Veřejně není známé, že by pravidelně odváděl určité procento své výsluhy konkrétní charitativní organizaci. Prezident a jeho manželka ale v minulosti podpořili některé dobročinné projekty.

Darování části příjmů by tak bylo osobním rozhodnutím a spíše otázkou osobního přístupu než zákonné povinnosti.