Nafta za padesátku, dětí nula, Fico na zámku

Vláda Andreje Babiše se v úterý vrhla do regulačního ringu s distributory pohonných hmot. Po týdnech slovního pingpongu – „zastropujeme ceny!“, „ne, to je nesmysl!“, „tak zastropujeme marže!“ – kabinet konečně usadil k jednomu stolu šéfy Orlenu, Molu, OMV, Shellu a EuroOilu a sdělil jim, že marže 2,50 Kč u benzinu a 3,50 Kč u nafty jsou maximum, na které je stát ochoten přimhouřit oko. Premiér, který sám prostřednictvím firem Imoba a SynBiol vlastní čerpací stanici na D1, kde se nafta prodávala za 47,90 Kč, přitom distributorům vytýkal „nehorázné“ marže kolem deseti korun. Pumpaři odpověděli, že trh funguje skvěle. Babiš odpověděl, že připraví legislativu. Schillerová odpověděla, že do čtvrtka bude návrh. Nikdo neodpověděl na otázku, proč státní síť EuroOil prodává naftu o šest korun levněji než komerční pumpy, a přesto nezavírá krám.

Brent mezitím vyšplhal ke 118 dolarům za barel, Goldman Sachs pro březen a duben kalkuluje s průměrem 110 dolarů a spotřebitelé na českých pumpách už v Praze platí přes padesát korun za litr nafty. Poláci přitom skrze Orlen stahují marže skoro na nulu, Maďaři zavedly strop v přepočtu na 35–36 Kč za litr a Chorvaté se vešli do 1,55 eura. My máme analytické tabulky a příslib čtvrtečního zasedání. Aby člověk neomdlel nadšením.

Na zámku Nová Horka u Studénky, přezdívaném „Malá Vídeň“ – což je v kontextu česko-slovenských vztahů nechtěná metafora – se po třech letech sešly kompletní kabinety obou zemí. Babiš setkání označil za „skvělé“, Fico ho prohlásil za „hlas zdravého rozumu“. Podepsala se memoranda o prohloubené spolupráci, o jaderné energetice a o uskladňování plynu v Dolních Bojanovicích. Prezident Pavel, když si memorandum pročetl, suše poznamenal, že v něm „vlastně nebylo nic nového“.

Slovenský portál Aktuality.sk šel dál a napsal, že Babiš „zradil české zájmy a nedostal za to patrně nic“ – ani symbolické gesto, že by Češi mohli na Slovensku tankovat za slovenské ceny. Babiš požádal Fica, aby ukončil stav ropné nouze. Fico odpověděl, že „až budou splněny podmínky“. Což je diplomatický ekvivalent věty „zeptej se mě znovu za rok“. Fico navíc doporučil otevřít ropovod Družba, čímž elegantně přehodil míč do pole, kde leží ruská ropa a kde se s ní za současné konstelace hrát nedá.

Venku mezitím pršelo a protestovali místní. Uvnitř se ministři fotili ve „stejnokroji“ a plánovali příští setkání na druhou půlku roku. V4 se prý oživí. Jako vždy.

Český statistický úřad v úterý potvrdil číslo, které demografičtí nerdi tušili už od února: v roce 2025 se v Česku narodilo pouhých 77 600 dětí – absolutně nejméně od roku 1785, kdy se tyto věci začaly počítat. Marie Terezie by se divila. Za čtyři roky pokles o třicet procent, úhrnná plodnost pod 1,4 dítěte na ženu. Populace přesto o kousek narostla – o 6 300 lidí – protože ze zahraničí přišlo víc lidí, než kolik jich zemřelo a narodilo se dohromady. Česko roku 2025: země, která se nerozmnožuje, ale importuje.

A pak tu máme studii Masarykovy univerzity, podle které čeští teenageři začínají se sexem později než předchozí generace – jen 16 % patnáctiletých má sexuální zkušenost, nejméně za dvacet let. Kondomy přitom používá jen 58 % z nich, oproti 70 % v roce 2014. Takže: méně sexu, méně ochrany, méně dětí. Aspoň je v tom jistá logická konzistence, i když ne ta, kterou by si demograf přál.

Ministr školství Plaga k tomu všemu oznámil zkrácení školního roku – vysvědčení se bude rozdávat už 26. června místo 30. Důvod? „Organizační a provozní potřeby škol.“ Pro ty školy, které za pár let možná budou poloprázdné.

Hormuzský průliv zůstává de facto zablokovaný, ropa Brent za měsíc vyskočila z 65 na 118 dolarů. Trump nejprve dal Íránu 48 hodin na otevření průlivu, pak to prodloužil na pět dní, pak na deset, deadline je teď 6. dubna. Jednání prý „jdou velmi dobře“, i když Írán veřejně popírá, že by s kýmkoli jednal. Americké akcie padají, Goldman Sachs v extrémním scénáři vidí ropu na 135 dolarech. A v Česku spotřeba nafty za březen vzrostla o 25 %, protože lidé hromadí zásoby a ze sousedních zemí sem jezdí tankovat. Zvládnout to zvládneme. Jen to bude bolet.

V Praze se zatím k útoku na Ruský dům v Dejvicích přihlásil cizinec, který na budovu ve čtvrtek hodil Molotovovy koktejly. Plánoval to prý od léta 2025. A také se hrálo finále fotbalové baráže o MS, kde Itálie – čtyřnásobný mistr světa – potřetí za sebou to projela a na šampionát do USA, Kanady a Mexika bude koukat jen v televizi. Bosna ji vyřídila na penalty. Italský fotbal se tak připojil k české porodnosti v kategorii „slavná tradice, která se nějak ztrácí“.

Za vším tím sarkasmem zůstává nepříjemný fakt. Země, kde se rodí historicky nejméně dětí, kde ropa stojí víc než kdykoli za tři roky, kde se vláda hádá s pumpaři o koruny zatímco na Blízkém východě hoří válka – tahle země nemá luxus dělat gesta bez obsahu. Memoranda bez výsledků. Summity bez řešení. Někdo se bude muset podívat do těch čísel a říct nahlas, co z nich plyne. Ne za čtvrtek na mimořádném zasedání. Ale dlouhodobě. Protože demografická křivka a ropná křivka se pohybují opačným směrem a obě ignorovat nelze donekonečna.