Článek
Neděle má být den klidu. Jenže když do ní nacpete závěry zimní olympiády, dostanete místo klidu národní terapii v přímém přenosu – a ještě si u toho stihnete pohádat s rodinou, jestli „tohle bys dal taky“, kdyby sis jednou za rok šel zaběhat na tramvaj.
ZOH 2026 v Miláně a Cortině se pro Česko uzavřely bilancí pěti medailí a 16. místem v pořadí zemí, což je přesně ta kategorie výsledku, kdy se nikdo nechce tvářit zklamaně, ale zároveň by to v hospodě každý „trochu přifouknul“. A protože jsme národ, který miluje příběhy víc než tabulky, stejně si z těch her neodnášíme číslo, ale pár scén, které se budou vytahovat ještě za deset let.
Kovy, co mají jména
Jedním z největších českých momentů měl být rychlobruslař Metoděj Jílek, který si z her odvezl dvě medaile. V oboru, kde se roky říkalo „až jednou Sáblíková skončí“, je to příjemně drzá odpověď: „tak už je to tady“.
V biatlonu pak Tereza Voborníková vybojovala bronz, a udělala to stylem, který Čechy baví nejvíc: když se to nečeká, o to víc to chutná. Přehled českých medailistů a výsledků shrnoval iROZHLAS v olympijském přehledu, kde je těch pět kovů hezky pohromadě – aby se na ně dalo koukat i bez emocí.
Hokej: prohra, co bolela správně
Čtvrtfinále Česko–Kanada skončilo 3:4 po prodloužení. Je to ten typ zápasu, po kterém se fanoušek cítí okradený a zároveň ví, že sport mu vlastně nic nedluží – jen ho rád ztrapňuje tím, že mu na chvíli dá naději.
Celý turnaj nakonec ovládly USA, které ve finále vybojovaly zlato po 46 letech, a to je přesně ta informace, kterou Američané umí prodat jako návrat legendy i kdyby šlo o školní turnaj v ping-pongu.
Norsko a zbytek planety
Když se člověk podívá na medailové statistiky, zjistí, že existují dva světy: Norsko a všichni ostatní. Norsko nasbíralo 41 medailí, z toho 18 zlatých. Je to tak výrazná dominance, až to působí, že zbytek výprav přijel na olympiádu hlavně dělat komparz v dokumentu o norské zimě.
Závěrečný ceremoniál se odehrál ve Veroně, městě velkých příběhů, takže dramaturgicky to sedělo: trochu romantiky, trochu tragédie, a hodně o pocitu, že už je konec a teď se má zase žít normálně.
