Článek
Namísto podpory a bezpečné sítě se ti, kteří pečují o druhé, setkávají s lhostejností a systémovými překážkami. Je nejvyšší čas na změnu, která se nebude bát ukázat na problémy a podpoří lidi, kteří jsou pro společnost nepostradatelní.
Zdravotnictví na pokraji sil
České zdravotnictví stojí na hliněných nohou. Přestože je jeho kvalita v rámci Evropy nadprůměrná, nedostatečné financování a nedostatek personálu vzbuzuje pochyby, jak dlouho taková ještě bude moci zůstat.
Několik příkladů za všechny, dle dat OECD průměrná mzda sestry v České republice dosahuje pouze 70 % průměrné mzdy lékaře, což je výrazně pod průměrem OECD. To je jeden z hlavních důvodů, proč zdravotní sestry odcházejí ze svých profesí. Ústav zdravotnických informací a statistiky uvádí, že v roce 2023 chybělo v českém zdravotnictví přes 20 000 zaměstnanců, a to především v profesích sester a ošetřovatelů. Tento nedostatek má přímý dopad na kvalitu péče a vytváří obrovský tlak na stávající pracovníky.
Tento nedostatek personálních sil vede k dlouhým čekacím lhůtám, které potvrdila i zpráva Evropského komisaře pro zdraví z roku 2022. Ta uvádí, že Česká republika patří mezi země s nejdelšími čekacími dobami na operace a vyšetření. To vede ke zbytečnému strádání pacientů a může mít fatální důsledky. Tato čísla nejsou jen statistiky, ale odraz skutečného stavu, kdy zdravotníci jsou pod obrovským tlakem a pacienti čekají déle, než by měli.
Zapomenutí hrdinové – neformální pečující
Ve stínu formálního zdravotnictví existuje obrovská a nedoceněná skupina lidí – neformální pečující. Jsou to zejména matky, dcery, ale i otcové a synové, kteří se starají o své blízké s postižením, nemocí, nebo seniory. Tito lidé obětují svou kariéru, volný čas, a dokonce i zdraví, aby se postarali o druhé. Stát na ně ale zapomíná.
Příspěvek na péči je v České republice jedním z nejnižších v EU. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí pokrývá pouhý zlomek reálných nákladů na péči. Rodiny, které se starají o zdravotně znevýhodněného, tak často žijí pod hranicí chudoby.
Pečující často trpí psychickými a fyzickými problémy. Podle průzkumu České správy sociálního zabezpečení se přes 70 % pečujících cítí být vyhořelých a bezmocných. Přesto nemají dostatečnou podporu a odlehčovací služby, které by jim umožnily si odpočinout, jsou nedostupné. Je nepřijatelné, abychom nechávali lidi, kteří se starají o naše nejzranitelnější, bez pomoci. Stát by jim měl poskytovat důstojnou podporu, aby se mohli o sebe a své blízké postarat bez obavy z finanční tísně a psychického vyčerpání.
Co s tím?
Je třeba jednat. Musíme se přestat bát mluvit o těchto problémech nahlas a požadovat změnu. Je na čase, abychom investovali do lidí, kteří tvoří páteř naší společnosti, a aby se péče o druhé stala skutečnou prioritou, ne jen prázdným heslem.
