Móda, která zabíjela: Stačila jiskra a ženy se ve vteřině změnily v živé pochodně

Romantické obrázky viktoriánských dam v obrovských sukních působí dnes honosně a pohádkově. Jenže pod vrstvami krajky a tylu se skrývala děsivá realita. Krinolíny – symbol ženské elegance 19. století – mohly během několika vteřin zabíjet.

Stačil jediný krok příliš blízko ke krbu. Stačila jiskra od svíčky. A z krásných šatů byla smrtící past.

Domácnosti 19. století byly plné otevřeného ohně. Krby, kamna, plynové lampy, svíčky. Elektrické světlo ještě neexistovalo. A tehdejší sukně? Obrovské, lehké a vysoce hořlavé.

Krinolína byla konstrukce z kovových obručí, která držela sukně do šířky i více než metr. Přes ni se vrstvy látky skládaly do bohatých záhybů. Žena často vůbec netušila, že se zadní část její sukně už dotýká žhavých uhlíků.

Jakmile látka chytla, proudící vzduch pod sukní fungoval jako komín. Plameny se šířily šokující rychlostí a během několika sekund mohl oheň zachvátit celé tělo.

Jedním ze známých případů byla smrt Fanny Longfellowové, manželky slavného amerického básníka Henryho Wadswortha Longfellowa.

Byl 9. července 1861 a Fanny seděla doma ve své knihovně v Cambridge. Na sobě měla elegantní šaty rozšířené krinolínou. Stačila jediná jiskra ze svíčky nebo doutnajícího papíru — a látka vzplanula.

Oheň se rozšířil tak rychle, že nebylo možné ho zastavit. Její manžel se ji zoufale snažil zachránit, dokonce ji objal ve snaze plameny udusit vlastním tělem. Sám utrpěl těžké popáleniny, Fanny však svým zraněním následující den podlehla.

Tragédie zničila celou rodinu. A ukázala, jak nebezpečné tyto šaty skutečně byly.

Podobný osud potkal i Margaret Davey, čtrnáctiletou služku z Londýna. Čistila krb, když se její široká sukně příliš přiblížila k plameni.

Látka vzplanula téměř okamžitě. Ostatní se ji snažili zachránit, ale objemná krinolína a vrstvy látky bránily rychlému uhašení. Margaret utrpěla těžké popáleniny, kterým později podlehla. Další z obětí módy, která měla symbolizovat krásu a eleganci.

Ani vlastní domov nebyl bezpečným místem. V roce 1865 zemřela mladá dívka Emmie Musson, když se její šaty při domácích pracích přiblížily ke svíčce.

Stačil okamžik nepozornosti. Krinolína vzplanula a plameny se rozšířily tak rychle, že nebylo možné je včas zastavit. To, co začalo jako obyčejný den, skončilo tragédií.

Navzdory těmto tragédiím ženy krinolíny nosily dál. Široká silueta byla symbolem elegance, bohatství a společenského postavení. Móda byla neúprosná. A tlak společnosti silnější než obavy o bezpečí. Historici odhadují, že během vrcholu této módy zemřely stovky až tisíce žen při požárech způsobených vznícením jejich oděvu.

Postupem času však začalo být jasné, že tato móda je nebezpečná. Tragédie, o kterých psaly noviny po celém světě, vedly ke změnám. Nebylo to jen nebezpečí ohně, ale mnoho žen také umíralo v továrnách, když se jejich oblečení zapletl do pracovního stroje.

Krinolíny postupně vyšly z módy a nahradily je užší, praktičtější střihy. Výrobci začali používat bezpečnější materiály a lidé si začali více uvědomovat rizika otevřeného ohně v domácnosti.

Rozvoj technologií, zejména elektrického osvětlení a modernějších topných systémů, navíc postupně odstranil každodenní přítomnost otevřeného plamene v interiérech.

To, co kdysi představovalo smrtelné nebezpečí, se tak stalo minulostí.

Dnes obdivujeme nádherné šaty z viktoriánské éry ve filmech, muzeích i na historických plesech. Jen málokdo si ale uvědomuje, že tyto elegantní oděvy byly pro mnoho žen smrtící pastí. Krinolíny se staly symbolem své doby. Nejen krásy a elegance, ale i varování.

Protože v 19. století někdy stačila jediná jiskra, aby se sen o dokonalé kráse proměnil v noční můru.

Zdroje:

https://www.britannica.com/topic/crinoline

https://www.nps.gov/long/index.htm

https://www.loc.gov/collections/chronicling-america/

https://historycollection.com/deadly-fashion-from-history/?utm_source=chatgpt.com