Jak přežít Vánoce

Každý si přeje mít Vánoce v klidu a pohodě, ale jakmile jste obklopeni stromečkem, dárky a vším tím tlakem, aby se splnila všechna ta očekávání vaše i vašeho okolí, může se lehce stát, že budou společné chvíle s vašimi nejbližšími najednou připomínat spíše pořádné drama, než krásnou pohádku. A to samozřejmě nikdo nechce. Pokud už se ale do nějaké té ošemetné situace nebo vánoční hádky dostanete, tady je několik tipů, jak je hravě zvládnout.

Znáte to. Takovou dobu přemýšlíte, čím své ratolesti uděláte radost a co by jí asi rozzářilo očka nejvíce. Když už něco vyberete, dáte si opravdu záležet na tom, abyste to i krásně zabalili a když přijde čas nadělování, úplně se těšíte, až na tu vaši věc přijde řada a váš drobeček se samou radostí „zblázní“. No, jenže taky může přijít pořádné vystřízlivění ve chvíli, kdy milé děťátko rozbalí dárek a zklamaně řekne: „Tohle jsem nechtěl!“ nebo ještě hůř: „Tohle se mi nelíbí!“ A problém je na světě.

Co pomůže: Zůstaňte klidní a rozhodně se vyvarujte takovým těm průpovídkám typu: Za nás …, za starých časů…, nebo Co by za to jiné děti daly. Výčitky či naštvanost, že zrovna váš dárek neuspěl, rozhodně situaci nevylepší. Berte to s nadhledem, prostě ne každý dárek se povede a nejde o nevděk. Děti jsou zasypány dárky, mají „velké oči“, jsou pod vlivem všech těch reklam a marketingu, co na ně chrlí všechno možné a neustále, prostě chtějí vše a to vše musí být top. A v tuhle kratičkou chvíli jen vypustily z úst chvilkové zklamání, že tam ta top věc není. Buď to přejděte, nebo zkuste říct něco ve smyslu: „Vidím, že sis přál něco jiného, to mě mrzí.“ Ale bez nějakého hraní na emoce, výčitek v hlase a podobně. Jen konstatujte. Po krátké chvíli to doplňte jednoduchou větou: „Ježíšek se i tak hodně snažil a bude rád, když mu později poděkuješ“ Pak nechte situaci být. Obvykle je po pěti minutách zase všechno v pořádku, další dárky to přebijí a nebo se původně „nechtěný“ dárek najednou zdá docela fajn. Určitě jste to přeci jako děti také zažili.

Dalším takovým okamžikem, který se může zvrhnout v domácí rozbroje, je čas, kdy se dojí večeře, rozbalí dárky, děti si chtějí s nimi hrát a vaše druhá polovička se spokojeně uvelebila na gauči. Vy ale vidíte jen všudypřítomný chaos – balicí papír, hračky, zbytky jídla, prostě bordel. Pokud jste „pořádkumil“ a perfekcionista, je to na infarkt. Ale začít teď křičet na všechny ostatní: „Koukejte to někdo uklidit!“ nebo vyčítat, že je to „Klasika, zase je to všechno na mě!“ je něco, co dokáže jakoukoliv atmosféru poslat do pekel.

Co teď pomůže: Prozatím chaos akceptovat. Žádné hroucení. Jednoduše přijměte, že tento nepořádek k Vánocům patří. Nechte své nejbližší vydechnout, užít si dárků, dokud jsou ještě v „nadílkovském laufu“. Až to největší nadšení a zájem opadne, až se dohraje, dojí, dolenoší, pak teprve můžete začít pomýšlet na úklid a povinnosti. Ale žádné generálské praktiky. Proměňte to v zábavnou hru. Zorganizujte malou výzvu: „Všichni teď uklidíme pět věcí a za to…“ Buďte kreativní. Díky tomu bude vše zábavné a uvolněné a nikdo se nemusí cítit jako vystresovaný otrok úklidu. Funguje to překvapivě dobře, a to i s dětmi nebo teenagery.

U dárků, a zejména hraček, může taková hádka vzniknout raz-dva. Stačí, aby se jedno z dětí zakoukalo do předmětu, který má v ruce to druhé. A problém je na světě. Najednou se všechno točí kolem jednoho červeného autíčka, které se stává ústředním bodem všech emocí: „To je MOJE!“ – „Ne, měl jsem ho dřív!“ nebo: „TVOJE je hezčí!“ Přichází slzy, záchvaty vzteku, dosavadní pohoda právě odešla na nejbližší hřbitov a sama si tam vykopala jámu. A jestli teď začnete křičet a přidáte se do vřavy, je to úplně to samé, jako kdybyste tu jámu zaházeli hlínou a navrch dali pomníček.

Co pomůže: Rozdělte děti, najděte neutrální prostor a dejte jim chvíli klid, aby se zklidnily. Často se základní problém nakonec ani netýká konkrétní hračky. Děti jsou prostě zahlceny všemi těmi podněty, jsou přetížené. Zkuste je povzbudit k tomu, aby se střídaly nebo si hrály odděleně. A zeptejte se jich samotných! Často nás překvapí svými diplomatickými nápady, jak situaci řešit. Kolikrát přijdou s takovými myšlenkami, které by nás dospělé ani nikdy nenapadly.

Takový jeden typický scénář, ve kterém se najde snad každá žena. „Mami… mamiii… mamiiii“, a když do toho ještě přijde manžel se slovy: „Zlato, mohla bys…“, máte chuť stát se bezdětnou vdovou. Každý po vás něco chce a potřebuje, samozřejmě takřka v tu samou chvíli a vy se cítíte jako takovy vánoční králíček Duracell těsně před totálním vyčerpáním.

Co pomůže: Předcházejte tomu. Ještě než se na vás všechno sesype, nebojte se říct nahlas: „Potřebuji pomoc s prostíráním / srovnáním nových hraček do pokoje / mytím nádobí atd.“ A nebo si dejte krátkou pauzu. Vůbec se nebojte říkat TEĎ NE. Máte právo na přestávku, ostatně - takové chvilkové zastavení se je vlastně čistou strategií, jak svátky přežít. A víte, co je ještě lepší? Delegování úloh. Stanovení jasných úkolů předem je nejlepší prevencí, jak se vyhnout pozdějším zbytečným konfliktům.

Občas se může stát, že na někoho dolehnou emoce a začne náhle brečet. Možná to je stres, může to být i únava nebo „jen“ emoční přetížení. Ne - „Co řveš“ nebo „Nebul, když nemáš důvod“ opravdu nepomůže!

Co pomůže: Pokud jste svědkem emocionalinho pohnutí někoho jiného, nevysmívejte se, nezvyšujte hlas, neodsuzujte. Nechte si své: „Prosím tě, koukej se vzpamatovat“ na jindy. Nabídněte objetí nebo trochu prostoru, pokud si to ten druhý bude přát. Stručně naznačte: „Je to v pořádku, jsem tady.“ Svátky jsou emocemi nacpané a takový nečekaný výbuch je naprosto normálním okamžikem vnitřního resetu. Pokud jste ten, koho to přepadlo, nestyďte se za to. Vše nechat odplout a vypustit může být skutečně osvobozující. Nedělejte na sebe ještě větší tlak tím, že „musíte fungovat“ a potlačit vše v sobě. Jen s tím ven. Možná pomůže i hluboké dýchání, krátká procházka na čerstvém vzduchu nebo pár minut v ústraní.

Ten fandí tomu, ta zas tamtěm, tamti někomu úplně jinému. Ale víte co? Jsou Vánoce. Kašlete na to. Proč si kazit svátky něčím, co stejně nevyřešíte, na čem se neshodnete a co k Vánocům nepatří. Politické diskuse se u stolu klidně mohou objevit, ale stopněte je v základu. Jemně, ale rozhodně je zastavte: „Dnes ne. Vánoce jsou náš den bez politiky.“ Pak změňte téma – třeba jídlo funguje snad vždycky.

Mějte na paměti jednu věc. Vánoce nejsou o perfektně upravených talířích nebo uklizené podlaze. Jsou o lidech, kteří se milují i přes veškerý chaos a nesrovnalosti. Nebojte se uvolnit a přidat trochu humoru. Pokud budete mít pár záložních plánů, vaše Vánoce se na žádnou hádku a rozbroje nepromění. Ostatně – i když si zřejmě nikdo nebude pamatovat, jak vypadaly ty perfektně uspořádané stoly a jak jste šíleli, aby vše klaplo, určitě si budou všichni pamatovat krásně prožité společné chvíle, smích a lásku. A tím se řiďte.

Další návody k tomu, jak přežít Vánoce bez úhony, naleznete zde: Jak přežít vánoce: 6 rad od psycholožky - Psychologické tipy nebo třeba tady: Šílíte z Vánoc? Těchto 5 triků vám pomůže je zvládnout - Prima Ženy a pokud vám nehrozí, že se zcvoknete z lidí, ale naopak ze samoty, můžete se inspirovat tímto článkem: Budete na Vánoce sami? Psycholožka radí, jak zvládnout smutek a osamělost – Vlasta.cz