Článek
Bude to už pomalu rok, co volby pootočily kolem politických stran a vynesly z opozice do Strakovy akademie současnou vládu Andreje Babiše s podporou Motoristů sobě a SPD, která se sice tváří, že taky spoluvládne, ale nechala si na „svá“ ministerstva nominovat odborníky vybrané osobně premiérem.
Dlouhých dvanáct měsíců to vypadalo, že minulé vládní strany se vzpamatovávají z volební porážky, ovšem je to dáno spíš tím, že jim média tolik nevěnují pozornost. Díky kampani hnutí Milion chvilek se ale mění opoziční svět poměrně razantně. „Kamenné strany“ jako ODS či KDU se po výměně předsedů pozoruhodně otevřely vůči nejen zájemcům o členství, ale i podporovatelům, kteří díky tomu mohou nahlížet pravidelně „pod pokličky“ a vidí, co se v opozičních kuchyních peče. Dokonce je zvou i na své porady případně výjezdní zasedání stínových ministerstev.
Zároveň dostávají v jednotlivých stranách konečně víc prostoru mladší. Tenhle trend byl už znát během loňských voleb, kdy se do Poslanecké sněmovny PČR dostala díky kroužkování řada zástupců generace Z. Na rozdíl od svých předchůdců nesedí skromně v koutě a neučí se „poslaneckou násobilku“, ale staví se k řečnickému pultu a nazývají věci, které se jim nelíbí, pravými jmény a bez falešné úcty vůči starším a zkušenějším, včetně samotného premiéra.
Talenty v téhle kategorii jsou zejména ženy - mj. Kateřina Stojanová či Katerina Demetrashvili, ale neztratí se ani o malý fousek starší Benjamin Činčila.
Spolu s dalšími zástupci generace Z z mladých odnoží jednotlivých opozičních stran se nebojí vysílat celkem jasné vzkazy současné vládě, že o své budoucnosti a zvlášť o tom, jaký dluh jednou budou muset platit za současné bezstarostné vládní utrácení, které ministryně financí Alena Schillerová halí do závoje „proinvestiční“, hodlají mluvit, ať se to někomu líbí nebo ne. Opozičním stranám to přináší větší dosah zejména na sociálních sítích, která byla dosud převážně doménou Andreje Babiše a jeho ANO.
Starší zástupci sází spíš na kontakt s potenciálními voliči. Martin Kupka si neváhá (stejně jako ve svých poltických začátcích Andrej Babiš) přivstat a oslovovat ráno cestující na nádražích, v poledne pádluje na dračích lodích a večer juchá na vinařských slavnostech. Prostě je všude, v neformálním oblečení, úsměv od ucha k uchu a působí na své okolí, jako kdyby jel na solární baterku schovanou někde pod tričkem.
Charisma předsedy lidovců a hejtmana Jana Grolicha bylo sice primárně zacílené na jih Moravy, ale s plánem na rozšíření perimetru viditelnosti díky senátním volbám, ve kterých nemá na Vyškovsku prakticky konkurenci, je zřejmé, že si na něj budou muset „zvykat“ i ve zbytku republiky. Ostatně, jeho odpovědi na invektivy předsedkyně jihomoravského ANO Aleny Schillerové se už dostávají do kategorie virálů.
Je to sakra rozdíl, když se podíváte na v posledních měsících neustále naštvaného a unaveného premiéra, který je také tu i onde, ale zdaleka to nemá tu šťávu, jako ještě před loňskými volbami. Chvílemi může divákovi dokonce připadat, že už ho to vládnutí prostě nebaví. Zvlášť je to znát v momentech, když se vítání někdejších příznivců, včetně nejvěrnějších „babišek“, mění v brblání, co to v té Praze „jejich Andrej s Alenkou“ zase vymýšlejí, a proč už něco nesplnili ze svých předvolebních slibů.
Ovšem jediným, kdo zatím nahlas mluví o ambici dojít si pro voliče napříč oběma zdánlivě nesmiřitelně rozdělenými skupinami a vymést ANO pro jednou z čela předvolebních průzkumů, jsou neustále rostoucí STAN s energickým lídrem Vítem Rakušanem. Čím dál víc je zřejmé, že si zklamaní voliči Motoristů sobě a ANO zvykají na myšlenku, že to příště hodí právě téhle straně.
Ostatně, lakmusovým papírkem, jak si teď kdo u voličů stojí, bude - s přihlédnutím ke všem specifikům - výsledek nadcházejících říjnových komunálních a senátních voleb.
Pro další informace:
