Článek
Oba zmínění v rámci rudé propagandy nabájili ve 40. a 50. letech minulého století tolik pohádek, kterými chtěli ukolébat k spánku nejen děti, ale i všechny dospělé. Co jiného bylo Zápotockého chlácholení občanů v květnu 1953, že měnová reforma určitě nebude, když pouhý den nato zbylo všem z celoživotních úspor jen pár bezcenné papírků?
O zkazkách typu, jak Sovětských svaz umí všechno nejlíp, veškerý pokrok přichází jen z východu a my ho v tom musíme věrně následovat, nebo o „americkém brouku“, kterého nám záškodníci házejí z letadel na družstevní pole, aby nám zlikvidoval brambory, ani nemluvě.
Fialovými pohádkami vzdává Kateřina Konečná hold svým velkým vzorům z krutých let, kdy se lidé zavírali nebo vyháněli z rodných statků, střílelo se po těch, kterým se nechtělo zůstat v socialistickém ráji, a pokus o jeho opuštění zaplatili v lepším případě svobodou, v horším rovnou životem.
Odmalička jsem byla vedená k tomu, že se s knihami zachází slušně, nepíše se do nich, netrhají se z nich stránky a vůbec, neničí se. Teď se ale vůbec nedivím senátorce Miroslavě Němcové, která Konečné slátaninou mrskla v přímém přenosu České televize tam, kam patří. Spíš ji obdivuji za sebeovládání, že dotyčný svazek nehodila jeho autorce rovnou na hlavu.
Čím víc se ale soudružka Konečná v posledních měsících projevuje, tím spíš mám podezření, že už se sama dávno komunistkou necítí. Je to mimo jiné zřejmé i z toho, jak vyprovodila ze strany někdejšího poslance Jiřího Dolejše, a teď v rámci sestavování kandidátek odstavuje i další, ještě nedávno zasloužilé soudruhy, včetně svého předchůdce na postu předsedy strany Vojtěcha Filipa.
Místo něj dosazuje na kandidátku do podzimních voleb povolnější duše z nejrozmanitějších marginálních stran tak, aby jí někdo náhodou „nepřerostl přes hlavu“. Ideologické ukotvení? Zapomeňte, rozhoduje jen loajalita ke Konečné a hlavně, k nové hvězdě souskupení Stačilo! známé jako Vidlák z Miroslavi.
O zastavění posledního majetku, který po listopadu 1989 zůstal komunistům „za nehty“, jímž se má ručit za právě se rozbíhající předvolební kampaň, se u komunistů vedou spory, které soudružka předsedkyně bagatelizuje. Asi už předem počítá, kolik za letos získané hlasy dostane zpátky v příspěvku ze státní kasy pro politické strany na jejich činnost. Pro představu, za rok 2023 dostala KSČM od nás všech 10.450.000 Kč, za rok 2024 dokonce 12.555.833 Kč. To nejsou zrovna malé výdělky.
Ne nadarmo se říká, že zajíc by se měl porcovat až v době, kdy už neběhá po poli. Jinak to zavání divokou privatizací, kterou v 90. letech tak perfektně předvedli většinou ti, kteří rychle po 17. listopadu likvidovali své červené legitimace se srpem a kladivem. Ostatně i vůdce opozice o tom přece ví své.
Pro další informace:
