Článek
Jak vypadal pohledný Ivánek z pohádky Mrazík si asi vybaví každý, na jméno hlavního představitele si ale asi nikdo nevzpomene. V pohádce to byl namyšlený floutek, který si nevážil toho, co měl, a pro svou pýchu došel spravedlivého trestu. V momentě procitnutí a uvědomění si vlastních chyb se ale kletba zlomila a Ivánek mohl prožít šťastný život se svou Nastěnkou. Život Eduarda Izotova se ale jeho pohádkové postavě v ničem nepodobal.
Izotov se narodil ještě před druhou světovou válkou v roce 1936 na dnešním území Běloruska, které v té době spadalo pod Sovětský svaz. A tak měl cestu k ruskému filmu volnou. Vystudoval herectví a v prvním filmu se objevil už v roce 1958. Jeho životní role Ivánka přišla o šest let později.
Eduard žil spokojený život ve šťastném manželství s Ingou Budkevičovou. Jenže ta po letech manželství už nedokázala snést Izotovovo chování. Choval se totiž i v reálném životě jako Ivánek z Mrazíka. Snažil se za všech okolností vypadat dobře, až by se dalo říci, že byl svým zevnějškem posedlý. Stejně jako Ivánek se ale pro práci nenarodil a do ničeho se mu nechtělo. Byl líný a rozmazlený, jak později potvrdila i jeho žena. A tak bylo jejich společné manželství po čtyřiadvaceti letech společného soužití rozvedeno. A pak už to šlo s Izotovem jen z kopce.
Herec, který hrál Ivánka, neměl problém si brzy najít novou přítelkyni. Společně se rozhodli, že se spolu odstěhují na venkovskou chatu, kterou si hodlali koupit. Problém ale byly peníze. Izotov měl doma tajně schovaných tisíc dolarů, které chtěl na nákup této chaty použít. Už jenom to, že měl u sebe americké dolary, bylo v té době v Sovětském svazu velké provinění. On se ale navíc rozhodl, že je zkusí v Moskvě směnit na ulici za místní měnu. Než stačil peníze vyměnit, už byl zadržený a putoval do vězení.
Přesto, že to byl v Rusku v té době slavný herec, nebyly na to brány žádné ohledy. Izotov dostal dva a půl roku nepodmíněně, což herce totálně zničilo. Trest ve vězení si odseděl celý. A když z vězení vyšel, byl to úplně jiný člověk. Snažil se sice o návrat na filmová plátna, nikdo mu ale vzhledem k jeho pověsti nechtěl dát žádnou roli. A pak ho ještě začalo zlobit zdraví. Ve velmi krátkém čase prodělal sedm mozkových příhod. Jeho mozek byl tak poškozený, že návrat k běžnému životu už pro něj nebyl možný. Jediným řešením bylo jeho umístění do sanatoria. Izotov špatně mluvil, nepoznával své známé a příbuzné, nakonec už se nemohl ani pohybovat. V roce 2003 se běh jeho dnů naplnil a on zemřel. Bylo mu tehdy 66 let.
Sláva není všechno. O tom se Izotov přesvědčil. Mnoho let se hřál na výsluní, pak ale stačila jedna nerozvážnost a život, který tak miloval, se proměnil doslova v noční můru, která pak trvala až do konce jeho života. Vykoupení a šťastný konec, kterého se dostalo Ivánkovi, tak Izotov nikdy nenašel.
Zpracováno na základě:
