Článek
32. ročník Českého lva se letos nesl v poměrně poklidném duchu. Nedošlo k žádnému většímu trapasu, výsledky dopadly tak, jak většina z nás asi očekávala, a nejlepším filmem roku se stal snímek Jiřího Mádla Vlny. K tomu ale bylo rozdáno ještě velké množství dalších cen, které se na první pohled mohou jevit jako vedlejší, každý, kdo se ale podílí na vzniku filmu, je stejně důležitý jako jeho hlavní představitel, scénárista či režisér. Bez těchto osobností by totiž vítězný film nebyl nikdy takový, jaký jsme ho měli možnost shlédnout. A vyhrát ve své kategorii je pro každého oceněného jako splněný sen.
Ptát bychom se ale měli spíše na něco jiného. Jsou ceny, které se každoročně v rámci této události udělují, relevantní a mají vůbec nějakou vypovídající hodnotu? O cenách totiž nerozhodují diváci na základě toho, jak se jim daný herecký či jiný výkon líbil, nebo jak na ně daný film zapůsobil. Komu poputuje soška Českého lva je plně v kompetenci takzvaných akademiků. Konkrétně se jedná o ČFTA neboli Českou filmovou a televizní akademii, která se skládá z kritiků, producentů, režiséru či herců. V podstatě je to tedy tak, že ceny udělují kolegové svým kolegům a známým. Může být tedy jejich pohled nezaujatý a rozhodují se čistě na základě konkrétního snímku, nebo může být jejich rozhodování ovlivněno osobními vazbami na konkrétní osobnost?
A právě odpověď na tuto otázku je velkým kamenem úrazu, který si s sebou Český lev nese. O objektivnosti totiž můžeme do značné míry spekulovat a udělené ceny brát s rezervou. Přitom ocenění filmů, herců a hereček by mělo pro široké publikum daleko větší poplatnost, kdyby si je mohli zvolit lidé sami. Na základě vlastních osobních dojmů. A jistě by tím cena získala na popularitě.
Místo toho jsme ale v sobotu večer byli svědkem toho, jak lidé z oboru udělují ceny jiným lidem ze stejného oboru, vzájemně se poplácávají po zádech a říkají si, jak to všechno bylo krásné a jak moc cen zase rozdali. Letos se navíc ještě udělovaly ceny i v nových kategoriích týkajících se seriálové tvorby. Přitom Český lev je ve své podstatě filmová cena, takže seriálové počiny by měly být v každém případě vyjmuty.
A právě proto, že během celého slavnostního večera nehrál žádnou roli divácký prvek, působila celá událost poměrně nudně bez možnosti jakéhokoli překvapení. Nominace se omezily prakticky jen na několik málo snímků, které se střídaly v přebírání cen. Unylost večera doplňovaly ohrané tváře známých osobností, které předávaly ceny ve více než dvaceti kategoriích.
Český lev by měl projít razantní proměnou, protože v téhle podobě rozhodně není pro diváka lákadlem. A mladé diváky nemá šanci oslovit vůbec.
Zdroje:
32. Český lev - vysíláno na ČT 8.3.2025
