Článek
Petr Muk tíhnul k hudbě od mala. Už v patnácti začal postupně vystupovat s různými kapelami. Již před revolucí se pak proslavil jako zpěvák skupiny Oceán, v 90. letech pak jako interpret skupiny Shalom. Už v názvu druhé kapely se projevila Mukova láska k judaismu. Označení „shalom“ se totiž v hebrejštině používá jako pozdrav.
V druhé polovině 90. let se pak Muk osamostatnil a vydal se na sólovou dráhu, kde slavil nebývalé úspěchy. Vystupoval v mnoha muzikálových projektech a jeho hity se dodnes hrají v rádiu, i když se ze značné části jedná o převzaté písně jiných českých interpretů. Splněným snem pak pro Muka byla role v muzikálu Golem, kde ztvárnil jednu z největších postav českého židovství, Jehudu ben Becalela neboli rabína Löwa.
Muk totiž k židovství neboli k judaismu inklinoval po celý život. Jeho láska k tomuto náboženství se v jeho tvorbě projevila ještě v době, kdy zpíval se skupinou Oceán. Jeden z největších hitů této kapely totiž nese název Ráchel. Je to příběh dívky ze Starého zákona. A v kapele s příznačným názvem Shalom pak byla jeho inklinace k judaismu ještě patrnější.
Muk se chtěl stát členem židovské komunity, a tak dodržoval židovské tradice i v soukromí. Snažil se jíst pouze košer potraviny a dodržoval přitom i základní židovské pravidlo, které praví, že maso a mléko se nesmí vařit ve stejném nádobí. A to nejen při přípravě jednoho konkrétního pokrmu. Měl proto dvě sady nádobí a musel dávat pozor, aby se při vaření neznehodnotily tím, že by například mléko vařil v nádobí, ve kterém předtím vařil maso a opačně. Kromě toho ale Muk dodržoval i celou řadu dalších zvyků. Držel půst, slavil židovskou Chanuku, což je obdoba křesťanských Vánoc, či Pesah neboli Velikonoce.
Byl ale i velmi tolerantní k ostatním náboženstvím. Jeho žena byla křesťanka, a tak se u nich v rodině dodržovaly tradice obojího náboženství. Měli spolu dceru, která byla pokřtěná v kostele dle křesťanských tradic, avšak jméno pro ni s manželkou vybrali židovské. Jmenuje se Noemi.
Když Petr Muk v roce 2010 tragicky zahynul, manželka mu splněna jeho přání a i jeho pohřeb se nesl v duchu židovských tradic. Muk sice nebyl členem židovské obce, a tak nemohl jeho pohřeb proběhnout v synagoze, musel se konat v křesťanském kostele, i přesto však během obřadu proběhlo několik zvyků dle tradičního židovského rituálu. V rámci možností tak měl pohřeb, jaký si přál. A od jeho ženy bylo neobyčejně šlechetné, že mu takové přání vyplnila.
Je to už téměř 15 let, co tento fenomenální zpěvák není mezi námi. A i přesto nám v hlavách čas od času zazní některá z jeho písní. A proto hudba Petra Muka s námi i nadále zůstává.
Zpracováno na základě:
