Článek
Petr Pavel je prezidentem České republiky a tím pádem nejvyšším ústavním činitelem. Jenže v minulosti nebyl aktivním politikem a v poslední době dokazuje, že politika je něco, co mu je na hony vzdálené. Jeho výroky, které prezentuje veřejně, jsou někdy za hranou. Přitom není jeho povinností se k takovým věcem vyjadřovat, a tak by si mohl takové poutání pozornosti odpustit.
Jeho interpretace možnosti vstupu Ukrajiny do NATO i v případě, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou neskončí a část ukrajinského území bude okupována, byla naprosto idealizovanou a nesmyslnou představou, kterou by státník jeho postavení neměl nikdy vypustit z úst bez porady s kompetentními lidmi. Za Pavlem přece stojí celý tým, který mu radí. Tak proč jejich služby nevyužívá zejména v situacích, kdy se chystá něco říci? Politice totiž opravdu nerozumí.
Vstup Ukrajiny do NATO v době konání konfliktu by totiž znamenal válku mezi NATO a Ruskem. A netřeba připomínat, že členem NATO je i Česká republika, a tak by se tento otevřený konflikt týkal i nás. Do války by se tak tímto krokem zapojilo velké množství států, což by pro svět mohlo mít doslova katastrofální důsledky. Prezidentu Pavlovi ale jako by bylo jedno, zda to, co vyřkne ústy prezidenta České republiky, bylo vůbec možné.
A není tu jeho jediný výrok, který by byl absolutně mimo realitu. V loňském roce totiž naznačil, že by byl proto, aby v oblasti bezpečnostní a zahraniční politiky neměly členské státy Evropské unie právo veta a aby se rozhodovalo kvalifikovanou většinou. Takový výrok pronesl dokonce v zahraničí, na akci College of Europe v belgických Bruggách. Tím samozřejmě vzbudil rozruch nejen na konferenci, ale i u mnoha českých občanů. Následně se sice svá slova snažil uvést na pravou míru, jenže bylo pozdě.
Je logické, že pokud se Petr Pavel politice v životě aktivně nevěnoval, nebude v ní tak kovaný jako jeho předchůdci Zeman či Klaus. Jako prezident by se měl ale v politice vzdělávat a zdokonalovat, aby jeho výroky na politická témata měly hlavu a patu.
Jenže Petr Pavel se často raději věnuje aktivitám, při kterých si zvedá ego, jak je ve svém věku stále ještě v dobré fyzické kondici. A právě tyto jeho aktivity často vedou k nehodám nebo zdravotním problémům.
V loňském roce si Pavel například natrhl stehenní sval a rozhodně to nebylo při plnění prezidentských povinností. V době oficiální návštěvy kraje Vysočina totiž neodolal a musel se zúčastnit místního štafetového běhu. Jenže přecenil své síly a zranění bylo na světě.
Když na jaře letošního roku navštívil prezident Zlínský kraj, tak se opět nedokázal věnovat výhradně prezidentským povinnostem. Na střelnici v Uherském Brodě si vyzkoušel střelbu z dlouhé zbraně. Jenže se opět zranil a na dalších oficialitách jsme ho pak mohli vidět s tržnou rankou v obličeji.
O měsíc později se ale prezident zranil znovu. Tentokrát při jízdě na motorce na uzavřeném sportovním okruhu, kde si nacvičoval jízdu. Zranění byla tentokrát vážnější než v předešlých případech a Pavel skončil v nemocnici na pozorování.
Pavel se zkrátka věnuje všemu, jen ta politika pořád stojí opodál. Snad už ale vyčerpal zásobu výroků, které jsou pro naši republiku potenciálním nebezpečím, a příště se před veřejným vystoupením poradí se svými poradci.
Zdroje:
