Článek
Někdy stačí sjet z hlavní silnice a otevře se před vámi svět, který pamatuje první kolonizátory divokého pohraničního pralesa.
Naše procházka začíná v centru Vojnova Městce, jehož kořeny sahají až do 13. století. Tehdy zdejší hluboké lesy podél historické Libické stezky začali kultivovat žďárští cisterciáci. Dominantou, kterou prostě nemůžete minout, je kostel sv. Ondřeje. Jeho zdi pamatují 14. století. O kousek dál vás zaujme kaple sv. Antonína Poustevníka na místním hřbitově – místo s neuvěřitelně tichou a pietní atmosférou.
Lákadlem pro milovníky záhad je však budova bývalé rychty v centru městečka. Kdysi zde v přízemí tepal život v Němečkově hostinci, ale to není to hlavní. Legenda totiž vypráví, že plány na tuto stavbu nenakreslil nikdo jiný než geniální Jan Blažej Santini-Aichel.
Ačkoliv pro to historici nemají písemný důkaz, Santini v té době na Žďársku pracoval pro opata Vejmluvu celých 17 let. Když se na budovu podíváte pozorněji, možná v jejích liniích sami ucítíte rukopis tohoto barokního mága.
Od náměstí se vydáme po modré turistické značce, u památného buku odbočíme a pak už nás neznačená cesta povede směrem ke střelnici. Právě tady se skrývá poklad, o kterém mnoho lidí netuší - Vojnoměstecký vodopád.
V zimě, kdy mráz začne čarovat, se tento 2,5 metru vysoký vodopád na přítoku Městeckého potoka mění v pohádkovou ledovou stěnu. I při běžném průtoku kolem 25 litrů za sekundu je to působivá podívaná, která vás odmění za krátkou procházku.
Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz






