Článek
Před osmi staletími začali cisterciáci měnit krajinu Žďárských vrchů. Z původního pohraničního hvozdu postupně vznikla krajina rybníků, polí, lesů, cest a hospodářských staveb, která v mnoha ohledech přetrvala dodnes. Jak tato proměna probíhala, můžete nyní poznat přímo v terénu. Ve Žďáře nad Sázavou vznikly dva nové okruhy, které návštěvníky provedou místy spojenými s historií zdejšího cisterciáckého kláštera a jeho panství.
Slavnostní otevření obou stezek pak proběhne v sobotu 5. září 2026 v rámci Slavností jeřabin. Připraveny budou komentované výpravy, cyklovyjížďka i program pro rodiny s dětmi.
Na podzim pak projekt čeká další důležitý moment. Na žďárské Staré radnici vznikne nové Návštěvnické centrum Cisterciácké krajiny, které nabídne návštěvníkům zázemí a expozici věnovanou historii a proměnám zdejší krajiny.
Začátek krátké stezky je u bývalého žďárského kláštera
Krátká stezka pro rodiny s dětmi i milovníky baroka
Dvouapůlkilometrový bezbariérový okruh cisterciáckou krajinou – Příběhy ukryté v krajině je vhodný pro rodiny s dětmi, kočárky i všechny, kteří si chtějí dát nenáročnou procházku. Vede okolím Zámku Žďár a na pěti zastaveních představuje místa, která připomínají způsob, jakým cisterciáci svou krajinu utvářeli a využívali.
Trasa začíná u klášterního areálu a pokračuje po hrázi Bránského rybníka. Ten patří k nejstarším rybníkům v regionu a vznikl na soutoku Sázavy a Stržského potoka. Odtud cesta vede kolem hospodářského dvora Lyra, který v době baroka navrhl architekt Jan Blažej Santini-Aichel pro opata Václava Vejmluvu. Svůj název získal podle půdorysu připomínajícího hudební nástroj lyru.
Další zajímavostí je historický kamenný most přes Sázavu. V jeho konstrukci je zazděn náhrobní kámen jednoho ze žďárských opatů a podle pověsti se k místu váže také příběh o ohnivém kočáře zlého správce Ulricha.
Stezka nakonec dorazí k Dolnímu hřbitovu, který patří k nejzajímavějším Santiniho stavbám ve Žďáře. Původně sloužil jako morový hřbitov a jeho půdorys vychází ze symboliky Nejsvětější Trojice. Po pozdějším rozšíření získal podobu lidské lebky – připomínku pomíjivosti lidského života.
Součástí krátkého okruhu je i Dolní hřbitov
Dlouhá stezka vede napříč historickou krajinou
Pokud máte chuť vyrazit dál, čeká vás stezka cisterciáckou krajinou Jak se rodila cisterciácká krajina?. Patnáctikilometrová trasa je určena především zdatnějším turistům a cyklistům. Začíná na náměstí Republiky u Staré radnice a postupně ukazuje, jak cisterciáci využívali vodu, lesy i nerostné bohatství zdejší krajiny.
Stezka nejprve sleduje tok řeky Sázavy a zavede vás k rybníku Dívka i dalším částem důmyslné vodní soustavy. Ta v době svého největšího rozvoje pomáhala zadržovat velké množství vody a zásobovala klášterní hospodářství.
Jednou z hlavních zastávek je technická památka Šlakhamr, známá také jako Brdíčkův mlýn. Dochoval se zde funkční kovářský buchar, který připomíná zdejší tradici zpracování železné rudy.
Dál trasa pokračuje kolem Rozštípené skály až na vrchol Peperek ve výšce 675 metrů. Právě v této oblasti cisterciáci ve středověku těžili limonit, který byl důležitou surovinou pro výrobu železa.
Na trase nechybí ani romantické lesní jezírko Vápenice. Vzniklo v bývalém mramorovém lomu, kde se těžil kámen a později pálilo vápno. To se využívalo mimo jiné při stavbě poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.
Dlouhá stezka pak pokračuje kolem míst spojených se zaniklou trhovou osadou Staré město a Starým dvorem. Výlet končí u Zámku Žďár, odkud se otevírá pohled na baziliku minor i poutní kostel na Zelené hoře, který je od roku 1994 zapsán na seznamu UNESCO.
Dlouhá stezka nabízí zastavení u Šlakhamru
Otevření stezek nabídne komentované výpravy i program pro děti
Slavnostní otevření obou tras se uskuteční v sobotu 5. září během akce Za poznáním cisterciáků v rámci Slavností jeřabin. Pokud chcete nové stezky poznat společně s průvodci, můžete se přidat k některé z připravených aktivit.
- 9:00 – Pěší komentovaná prohlídka Dlouhé stezky - sraz je u Staré radnice, výpravu povede historik Regionálního muzea Miloslav Lopaur.
- 10:00 – Cyklovyjížďka po Dlouhé stezce - start je v parku Farská humna, trasu účastníkům představí Václav Šubrt ze žďárského Turistického informačního centra.
- 14:00–18:00 – S rybářem k řece - v parku Farská humna připravil Pavel Elbl z Regionálního muzea program zaměřený na řeku, rybníkářství a život kolem vody.
- 14:00–18:00 – Stanoviště na Krátké stezce - na jednotlivých zastaveních čekají úkoly a pracovní listy, které zábavnou formou přiblíží historii zdejší krajiny dětem i dospělým.
Krátký okruh nabídne tematické zastávky
Žďárská krajina je součástí evropského příběhu
Nové stezky jsou zároveň součástí širšího projektu Cisterscapes – Cistercian Landscapes Connecting Europe, který propojuje cisterciácké krajiny v různých částech Evropy. Do sítě je zapojeno 17 cisterciáckých krajin z pěti evropských zemí. V roce 2024 získala tato síť prestižní Označení Evropské dědictví (European Heritage Label – EHL).
Dvě nové stezky tak nejsou jen dalšími trasami v turistické mapě. Ukazují krajinu, kterou člověk během běžné procházky možná vnímá jen jako lesy, rybníky, louky a historické stavby. Když se ale vydáte po jejich stopách, začnou jednotlivá místa dávat větší smysl. Najednou je vidět, jak spolu souvisí voda, železo, hospodářství, architektura i život cisterciáků.
Stačí vyrazit. Stezky jsou vyznačené v terénu a přístupné po celý rok.
Informační panely na Cisterciácké stezce
Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz
