Osmistovky Žďárských vrchů: Extrémní výzva i rodinný výlet

Osmistovky Žďárských vrchů nejsou jen obyčejným turistickým pochodem. Od roku 2012 pořádá tuto akci Bratrstvo Žďárských vrchů ve spolupráci s Domem přírody a Chaloupkami, přičemž letos půjde už o čtrnáctý ročník. Startuje se kdykoliv od půlnoci z Krátké u Sněžného, cíl se pak uzavírá přesně o následujícá půlnoci. Nejrychlejší běžci dokáží obejít všechny vrcholy za neuvěřitelných necelých šest hodin, přičemž nejkratší možná trasa měří 44,5 kilometru vzdušnou čarou.

Současný rekordman David Vedra si v covidovém roce 2020 vylepšil vlastní čas na úžasných 5 hodin a 48 minut. Mezi ženami kraluje Milada Klapková s časem 10:42. První ročník v roce 2012 sice přilákal jen jedenáct nadšenců, z nichž nikdo nestihl všechny vrcholy, ale postupně si akce získala oblibu – rekordní devátý ročník přilákal už 55 účastníků.

Krása této výzvy spočívá v tom, že na zdolání žádné z osmistovek nepotřebujete lezeckou výstroj. I tam, kde se skály těší oblibě horolezců, najdete turistickou stezku nebo bezpečně jištěnou vyhlídku. Každý si volí vlastní trasu i navigaci – organizátoři poskytují pouze startovní průkaz, do kterého si účastníci značí průchod kontrolními body, které jsou umístěny na vrcholech osmistovek.

Přihlášky s údaji je potřeba předem organizátorům zaslat, startovné je 400 Kč pro předem přihlášené, později na místě se hradí 500 Kč. V ceně jsou průkazy, mapy, občerstvení, vstupné do Domu přírody a pro úspěšné osmistovkáře originální brašnička. Nezapomeňte na mapu, buzolu, GPS, čelovku, lékárničku a pojištění. Více na webu pořadatele Bratrstva Žďárských vrchů.

Aby to nebylo líto těm, kteří se závodu účastnit nemohou, nebo si chtějí trasu projít hezky pomaloučku třeba i v několika dnech, týdnech či letech, vyzvědněte si v některém turistickém informačním centru zdarma publikaci 8istovky Koruny Vysočiny. Poutníci si na každém vrcholu mohou udělat frotáž listu jedné z původních dřevin České republiky a najdou v publikaci informace k místu a navíc, co mohou navštívit v okolí. A také drobnou radu s obrázkem, jak se v přírodě chovat.

Jedna z tras, vedoucí po značených trasách a spojující všechny vrcholy, startuje ze Třech Studní a čítá 67 kilometrů.

Doporučená trasa: https://mapy.com/s/redupehepe

První zastávka na trase, není ‚hora‘ ani skála, ale místo mezi lesy - Fryšavský kopec (803 m n. m.). Ze Třech Studní k němu vede modrá turistická značka a k vidění je tam i dřevěný „domeček“ připomínající partyzánský bunkr, jenž v lese v době II. světově války býval a kousek pod vrcholem pramení řeka Svratka.

O 21 metrů je vyšší Křivý javor (824 m n. m.), kam se dá dostat z Fryšavského kopce nejdříve po zelené značce, potom vlevo po neznačené cestě k přístřešku pod ním a od něj už vzhůru. Další cesta vede zpět na Fryšavský kopec a pod ním se je třeba držet nejdříve zelené značky, pak trasy naučné stezky a nakonec červeného značení vedoucího na vrchol Tisůvky (800 m n. m.). Na Tisůvku, které se také říká Čertův kámen, se dá vylézt. Výhledy však s ohledem na okolní vzrostlý les nenabízí. Pojmenování skály v lidové ústní slovesnosti představuje materiál odnesený ze stavby kostela ve Světnově, jež se čertovi, jenž jej na místě vysypal, údajně nelíbila.

Pod Tisůvkou se je třeba vydat po zpevněné cestě přes Mokrou silnici, za níž se po levé straně nachází pomníček hajného Václava Chlubny, kterého tam v roce 1931 zavraždil pytlák, a dále pěšinkami k severně ležícímu zalesněnému Šindelnému vrchu (806 m n. m.). Z něj trasa zamíří ke Kamennému vrchu (803 m n. m.), rovněž vrcholu bez výhledů, a pak zpět na červenou značku spojující Tisůvku s Žákovou horou (810 m n. m.). Ta je už od konce roku 1933 národní přírodní rezervací pralesního typu. Červená značka poté nejdříve klesá k Rumpoltovu rybníku a za ním vystoupá až bezmála k Devíti skalám (836 m n. m.), což je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a po o metr vyšší Javořici v Jihlavských vrších současně druhý nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny. Devět skal s vyhlídkou pro turisty mají v oblibě také horolezci.

Červené značení procházející pod Devíti skalami spojuje i další osmistovky – první na trase je Lisovská skála (802 m n. m). Také tam se je možné dostat na vrchol. Necelý kilometr odtud se pak vpravo od značky rozkládá zalesněný vrchol Křovina (830 m n. m.) a za dalšího zhruba půl kilometru Suchý kopec (817 m n. m.), rovněž lesem porostlý vrchol. Pak červené značení směruje k Malinské skále (813 m n. m.), jež nabízí krásnou vyhlídku na okolí. Červená značka od ní klesne do malebné osady Blatiny, kde je mimo jiné možné navštívit kavárnu s vlastní pražírnou, další část trasy vede k silnici II/354 ve směru ke Sněžnému a poté z ní uhýbá vlevo do osady Podlesí. Tam se napojí na žlutou značku a z ní pak vlevo po neznačené cestě vystoupá k další osmistovce, kterou je zalesněný Vysoký kopec (806 m n. m.).

Po návratu na žlutou značku ji je třeba sledovat přes osadu Zálesí až na Buchtův kopec (813 m n. m.). Rozhled je možný z asi půl kilometru vzdáleného západního úbočí a jihovýchodního svahu směrem k Jimramovu, avšak vrch poutá pozornost i výraznou budovou podniku Řízení leteckého provozu s modrou kupolí a radiolokátorem, jenž je v provozu od roku 1997. Vzhledem k tomu, že z objektu se po předchozí dohodě dá nejenom rozhlédnout, ale také se v něm ubytovat, jde o nejvýše položené obydlené místo Českomoravské vrchoviny.

Z Buchtova kopce červená značka klesá do Sněžného, odtud cesta začne opět stoupat – tentokrát po zeleném značení na kopec Bohdalec (791 m n. m.). Kopci v místě, kde se nachází trigonometrický bod, sice několik metrů do osmistovky chybí, ale protože se nahoře tyčí ještě skalní útvar, od jeho vrcholu je nadmořská výška dostačující. Od něj klesá modrá značka polní cestou do osady Odranec. Tam si je možné povšimnout tabulky na stromě, která připomíná zajímavou událost z června roku 1619, kdy místní usedlíci pozorovali pro ně děsivý výjev - pád tří částí meteoritu.

Z Odrance trasa pokračuje po žluté značce mezi poli k lesu a přes něj k rozcestí Pod Studnicemi. Odtud následuje krátká zacházka po zelené značce k osmistovce v podobě Pohledecké skály (812 m n. m.). V tomto případě se ale až na vrchol dostat nelze, neboť se tam nachází oplocený vojenský objekt s vysílačem. Mimo plot jsou některé skalky, avšak ty leží v nepřístupném území I. zóny Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy.

Po návratu k rozcestí Pod Studnicemi zelená značka míří do osady Studnice, se svojí nadmořskou výškou 784 metrů nejvýše položené osadě v Kraji Vysočina. Za ní je pak třeba vystoupat loukou kolem chat na Kopeček (822 m n. m.). Jeho okolí bylo známé stožáry na měření námrazy, které tam stály od roku 1980 do roku 2024, kdy padl i poslední ze tří stožárů. Spor o ně mezi ochranáři a energetiky začal v roce 2005, kdy vypršelo povolení pro dočasnou stavbu. Odborníci stáli o to ve světě ojedinělé zařízení uchránit, neboť přesunem jinam nechtěli znehodnotit dlouhodobě získávaná data, ochranáři byli proti. Síla námrazy se v místě měřila už v roce 1929 a kontinuální data výzkumu se zachovala od 40. let minulého století.

Trasa poté klesá po zelené značce k silnici II/354 a za ní začne stoupat k Pasecké skále (823 m n. m.). Z tamní upravené vyhlídkové plošiny se zábradlím, na kterou se lze dostat po tesaných stupíncích, je za příznivého počasí dobrý rozhled po Žďárských vrších. Modrá značka poté směřuje přes Podmedlovský mlýn a kolem rybníka Medlov i stejnojmenného hotelu, odkud pak trasa provázená zeleným turistickým značením zamíří zpět do Tří Studní.

Zdroj:

regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz

Bratrstvo Žďárských vrchů - https://bratrstvo-zdarskych-vrchu.webnode.cz/osmistovky-zdarskych-vrchu/