Podzimní putování z Jimramova kolem zemské hranice za lidovou architekturou

Skvělým výchozím bodem je Jimramov, malebné městečko na soutoku řek Svratky a Fryšávky, kterému olympijský funkcionář Jiří Stanislav Guth-Jarkovský přezdíval „Merano Českomoravské vysočiny“. Zdejší starosvětská atmosféra, ušetřená hlavních dopravních tahů, okouzlila i mnohé filmaře, kteří zde natáčeli například Četnické humoresky.

Doporučená trasa: https://mapy.com/s/remogopefa

Samotný název městečka je spjat s jejím zakladatelem Jimramem z Medlova, jehož rod později proslul jako páni z Pernštejna. Ti obci vtiskli i její znak. Darovali jí totiž do užívání tři zalesněné kopce – Padělek, Holý vrch a Prosičku. Ty jsou ve znaku dodnes znázorněny jako tři stříbrné hroty v modrém poli. Městečko se navíc rozkládá přímo na historické zemské hranici Moravy a Čech, kterou v roce 1269 nechal král Přemysl Otakar II. přesně vytyčit tokem řeky Svratky a Trhonického potoka.

Při procházce dlážděným náměstím neminete zámek rodu Belcredi s čtvercovým nádvořím a starou školu, dnešní Síň rodáků, jež připomíná místního rodáka Jana Karafiáta, autora slavných Broučků. Jimramov se ovšem může pochlubit i dalšími nečekanými jmény. V domě U Slunce se narodil jezuita Karel Slavíček, který se v 18. století stal uznávaným astronomem na dvoře čínského císaře. Nedaleko stojí také rodný dům bratří Mrštíků, kteří se proslavili jako autoři Maryši.

Městečko je unikátní svými třemi kostely – katolický kostel Narození Panny Marie propojuje se zámkem krytá nadzemní chodba, zatímco nejkurióznější osud potkal kostel sv. Matouše. Ten byl po josefínských reformách odsvěcen a dnes tato monumentální stavba s patrným sakrálním charakterem slouží jako rozlehlý bytový dům. Architektonické skvosty doplňuje na svahu Padělku novogotická hrobka rodiny Belcredi s kaštanovou alejí a na opačné straně městečka pak funkcionalistická Vila Josefa Železného z let 1936–1937. Ocelová kostra tohoto domu pochází až z Vítkovických železáren a dokazuje vliv moderní Gočárovy školy.

Mezi nejznámější pověsti městečka patří příběh o marnivé Haně, která se u nedaleké skály Kotkovice na Velký pátek nechala zlákat do nitra jeskyně. Tančila tam se dvanácti probuzenými rytíři, a když se po dozvonění hudby vrátila domů, zjistila, že uplynulo sto let a z ní je stařena. Stráň nad Kotkovicí nese její jméno dodnes.

Z centra Jimramova vás vyvede žlutá turistická značka. Za řekou Svratkou trasa míjí studánku U Obrázku a míří do místní části Trhonice. Její název je prý odvozen od slov „trhem honěni“, což odkazovalo na robotníky oživující místní ekonomiku.

V Trhonicích stojí za pozornost nejen technická památka Chládkova vápenka s 90 metrů dlouhou štolou, ale především historický Trhonický mlýn z počátku 16. století. V něm se dochovalo kompletní technické vybavení s překvapivě spolehlivými a neobyčejně tichými dřevěnými a litinovými převody.

Od mlýna trasa stoupá k obci Ubušín, dříve spjaté s těžbou vápence a výskytem svoru se zvětralými granáty, a následně polní cestou do Ubušínka. Tato malebná vesnička, dříve zvaná Malý Ubušín, je dnes vyhlášenou památkovou zónou. Působí jako klidná oáza chránící sedm historických usedlostí. Najdete tu klasické roubené chalupy s lomenicemi do kosočtverce i mohutné uzavřené dvory. Skvostem je Gregorova usedlost, rozměrný čtyřhranný statek s roubeným obytným stavením a ovčínem, který představuje jediný takto zachovaný komplex na žďárském okrese.

Z Ubušínka pokračujte podél potoka Hrabovec do Dalečína, původně hornické osady, čemuž napovídá i zasvěcení místního kostela patronu horníků, sv. Jakubovi Většímu. Pozornost zde poutá zřícenina hradu ze 14. století. Z nevšední kruhové stavby se dochovala impozantní, přes 45 metrů dlouhá západní stěna paláce. Hrad sloužil na počátku 16. století loupežníkům, než byl rozbořen. V roce 2008 tu archeologové objevili nečekaný poklad – vzácnou kbelcovou přilbu z první poloviny 14. století, která je dnes k vidění v muzeu v Bystřici nad Pernštejnem.

Hned vedle zříceniny stojí zámek upravený do romantické podoby tyrolské chaty. Během druhé světové války zažil temné období, když sloužil jako výcvikové středisko Hitlerjugend a následně základna vojáků SS bojujících proti partyzánům. Temnou stopu zanechala válka i na další místní památce, funkcionalistické Jaroškově vile z roku 1939. Její majitel a vlastenec Gustav Jarošek byl v roce 1941 popraven v brněnských Kounicových kolejích za údajnou sabotáž.

Závěrečná část výletu se nese ve znamení červené turistické značky, která vás z Dalečína provede podzimními lesy do Unčína. Tato obec na břehu Svratky, kde dříve stával proslulý krytý dřevěný most, bývá na jaře ohrožována nebezpečnými bariérami ledových ker. Dnes tu najdete mlýn z roku 1920, památník obětem konce války a také vyhlášenou pekárnu. S čerstvým pečivem v batohu se pak přes pole a lesy pohodlně vrátíte zpět do Jimramova.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz