U Strážku byla objevena unikátní šibenice

Pozůstatky kamenné stavby utopené v náletových dřevinách v Černém lese u obce Strážek upoutaly Andreu Buchtovou z Habří natolik, že se pustila do zjišťování, co na kopci s příznačným názvem Šibeník kdysi stávalo. Byla to opravdu šibenice? „Věděla jsem, že Strážek měl hrdelní právo, napadlo mě tedy, že by se mohlo jednat o relikt popraviště. Tentokrát ale nenapověděla literatura, staré mapy ani pamětníci. Národní památkový ústav žádnou takovou památku neevidoval. Obrátila jsem se na emeritního profesora Masarykovy univerzity Josefa Ungera, předního odborníka na tématiku šibenic, který přizval ke spolupráci Spolek na ochranu památek Bystřicka. Na podzim se podařilo zrealizovat archeologický výzkum, který potvrdil existenci obnovované šibenice,“ přiblížila Andrea Buchtová.

A jedná se skutečně o unikátní objev. Typ popraviště se vymyká obdobným stavbám u nás, připomíná například stínadla v německém Calw, jak stojí v nálezové zprávě archeoložky stojící za Spolkem na ochranu památek Bystřicka Michaely Korbičkové. Na upravené skalní plošině na svahu kopce stála kruhová platforma z nasucho kladeného lomového kamene, která nesla dřevěnou třísloupovou konstrukci s vodorovnými břevny a současně plnila funkci pódia. „Zděná podnož kónického tvaru se díky kvalitní kamenické práci a odlehlosti místa od okolních obcí dochovala v dobrém stavu. Zatímco jinde archeologové stěží hledají základy, Strážek se může pyšnit výraznou nadzemní dominantou o průměru devět a výšce šest metrů,“ sdělila Andrea Buchtová.

Záchranný archeologický průzkum odhalil řadu zajímavostí. „V plošném odkryvu hrabanky byly nalezeny kůlové jamky pro upevnění konstrukce. Ve dvou dochovaných jamkách byly zachyceny pozůstatky dřeva v nekompaktním stavu, indikující přítomnost dřevěných sloupů. Nalezeny byly také dobové hřeby. Pohřby jsou pravděpodobně v okolí objektu v zalesněném terénu. Vzhledem k významu lokality bylo navrženo doplnění vyvráceného narušeného zdiva a následné zařazení reliktu popraviště do seznamu národních kulturních památek,“ uvádí v nálezové zprávě Michaela Korbičková.

Městečko Strážek se vyskytuje v legendách odkazujících na jeho starobylost a důležitost. První písemné zmínky dokládají existenci tamního kostela a fary v roce 1239. Původní osadu nejspíše tvořil hrad a kostel na vyvýšenině a zástavba při řece Bobrůvce. Od 14. století Strážek patřil k mitrovskému panství a na držení Pernštejny v letech 1448–1562 odkazuje jeho znak obsahující i zubří hlavu. Na přítomnost významnější cesty poukazuje samotný název Strážek a kopec Strážnice. „Strážkem procházela jedna z větví nadregionální Libické stezky. Vedla od Brna přes Tišnov, Dolní Loučky a Krčmu směrem ke Žďáru nad Sázavou a byla totožná s dnešní silnicí. V bezprostřední blízkosti Šibeníku však vedla ještě jedna významná cesta, která spojovala Bystřici nad Pernštejnem s Křižanovem, Velkým Meziříčím či Velkou Bíteší a procházela Dolní Libochovou,“ popsala Andrea Buchtová.

Soud ve Strážku a potřeba zřídit popraviště vznikly zřejmě koncem 16. století, spadaly pod něj vsi Jemnička, Horní a Dolní Libochová, Bojanov, Pikárec, Radkov a Kosov, avšak na počátku 18. století se už na soupisu měst s hrdelním právem nevyskytoval. „Ve Strážku je písemně doložen jediný hrdelní proces roku 1648. Za obvinění z krádeže byl souzen Vavřinec Zahradník - v originálu Lorenz Gartner,“ dodala Andrea Buchtová.

Podrobné informace o nálezu popraviště přinese přednáška, která se uskuteční v pátek 16. ledna v 17 hodin v sokolovně ve Strážku. Mimo Andrey Buchtové, jež přiblíží objev popraviště, vystoupí renomovaní odborníci na hrdelní právo Josef Unger, Robin Pěnička a Zuzana Balážová, činnost Spolku na ochranu památek Bystřicka představí Michaela Korbičková a Miroslav Korbička a plány na zpřístupnění památky veřejnosti nastíní starosta městyse Vlastimil Tvarůžek.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz