Výlet Žďárskými vrchy po stopách (kdysi) posledního vlka

Doporučená trasa: https://mapy.com/s/gezokakere

V Maršovicích, místní části Nového Města na Moravě, je start dvaatřicet kilometrů dlouhého výletu se sedmi zastaveními po naučné stezce Po stopách posledního vlka. Myšlený tím je vlk zastřelený v roce 1830, protože už pár let ve Žďárských vrších tyto šelmy opět žijí. Od Maršovské rychty trasa vede po žluté turistické značce a za vsí uhne na polní cestu vedoucí do Pohledce, další novoměstské osady. Pokračuje přes obec po silnici II/360, vystoupá do Pohledeckého kopce, ale ještě než dorazí k rozcestníku Nad Pohledcem, nabízí se odbočka vlevo k Vávrově skále skýtající výhledy na Nové Město a jeho okolí. Zajímavostí je, že zde stály původně skály dvě, bohužel druhá skála byla odtěžena a tvoří základy nemocnice v Novém Městě na Moravě.

Další část cesty kopíruje zelenou značku, prochází lesem a na prvním rozcestí u Stopy Járy Cimrmana z roku 2006, což je stopa boty odlitá do betonu s kamennou mohylou, odbočí vpravo a kolem rekreačního střediska Jasenka a Zuberského rybníka dorazí k rozcestníku nad ním. Zuberský rybník patří k těm nejhlubším rybníkům ve Žďárských vrších, místy jeho hloubka dosahuje až šesti metrů.

Dále naučná trasa kopíruje žluté značení přes Koníkovské polesí k Vlčímu kameni, památníku věnovanému právě onomu poslednímu vlkovi na Vysočině. Někde je rovněž uváděno v českých zemích, ovšem míst s podobnou legendou se v zemi nachází více. ‚Zde byl dne 2. ledna 1830 zastřelen revírníkem V. Marzikem ze Stříteže vlk, který vážil 88 funtů a jest na hradě Pernštejně vycpán‘, říká nápis na kameni. Vlk tedy vážil necelého půl metráku a následně byl vycpán a vystaven na hradě Pernštejně až do roku 1986, kdy byl z důvodu poškození, neboť nadšení návštěvníci jej hladili, až jej téměř „vyhladili“, léta uschován v depozitáři. Později se do expozice vrátil, ale už mimo dosah turistů.

Poblíž památníku narazíte na přírodní památku Vlčí kámen, která chrání zbytek starého lesního porostu jedlo-smrkové bučiny, která byla dříve typická pro chudá, kyselá stanoviště ve vyšších polohách Žďárských vrchů.

Od Vlčího kamene trasa míří ke Kamenici – kopci nad osadou Roženecké Paseky. Ten se pojí nejen s vyhlídkami, ale i s památníkem věnovaným Broučkům – těm světoznámým vzešlým z pera jimramovského duchovního a spisovatele Jana Karafiáta. Pomník pod vrcholem Kamenice odhalili členové Prvního evropského neregistrovaného nevládního nezávislého dobrovolného vzájemně prospěšného občanského kruhu přátel restaurací a tvorby nových památek se sídlem v Brně v roce 2007. Ještě předtím však museli zjistit, kde chaloupka světlušek z knihy Broučci stála. Podle knihy vycházeli z informace, že obydlí stálo pod jalovcem, a následně naznali, že materiál ke knize musel autor čerpat vlastním dětství. Na základě průzkumu archivu teplot zaznamenaných v pražském Klementinu se dopracovali ke zjištění, že extrémně krutá zima v Karafiátově dětství, tudíž i nejpravděpodobnější úmrtí Broučků, odpovídá přelomu let 1855/56. Památník je dnes součástí seznamu kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina.

Žlutá značka vede z Kamenice kolem chalup osady Koníkov, která je stejně jako Roženecké Paseky a nedaleký Odranec částí obce Věcov, na protější kopec, jímž je Metodka. Za příznivých podmínek je odtud rozhled nejen po okolí, ale viditelné jsou i Orlické hory, Jeseníky nebo Králický Sněžník. V roce 1936 se tento rozhled rozhodl ještě umocnit koníkovský obyvatel Matěj Koutník, když na kopci postavil patnáct metrů vysokou dřevěnou vyhlídkovou věž. Konstrukce však vydržela jen pár let. Dnes na vrcholu kopce stojí turistický přístřešek s vrcholovou knihou a už od roku 1975 památník připomínající činnost partyzánské skupiny Dr. Miroslav Tyrš a Jermak, které v okolí působily v době 2. světové války.

Z Metodky žlutá značka klesne z kopce mezi první odranecké chalupy. Vesnička se před staletími dostala do kronik i do kramářských písní v souvislosti s pádem tří meteoritů 11. června 1619. Meteority byly předány tehdejšímu majiteli novoměstského panství Vilému Dubskému z Třebomyslic, ovšem později se ztratily a událost připomíná obrázek na stromě na konci vsi po pravé straně silnice mířící do Kuklíku - jenom kousek od žluté značky, jež klesá k lesu a směřuje ke Studnicím. V nejvýše položené osadě Kraje Vysočina žlutou značku vystřídá zelená a po cestě kolem vrchu Kopeček zamíří k přístřešku Paseky, což je i jedno ze zastavení naučné stezky. Z cesty se od roku 1980 nabízel výhled na tři stožáry s modelovým vedením a zařízením na měření síly námrazy, unikátním technickým zařízením. Po dlouhém sporu mezi ochranáři a energetiky, kteří chtěli unikátní zařízení zachovat, byly dva stožáry demontovány v roce 2022 a poslední v dubnu 2025. Síla námrazy se v místě měřila už od roku 1929, přičemž souvislá data se zachovala od 40. let. 20. století.

Trasa pokračuje k silnici II/354 a za ní stoupá k další zajímavosti, jíž je Pasecká skála, jedna z osmistovek Žďárských vrchů. Na jednom z jejích třech vrcholů se nachází zajištěná vyhlídka nabízející výhled do okolí. Pro změnu modrá značka poté vede kolem Podmedlovského mlýna a k Hotelu Medlov a zelená pokračuje přes hráz Medlovského rybníka a lesem do Třech Studní. Ves, která vznikla v první polovině 17. století jako osada dělníků fryšavských hutí na pasece se třemi studánkami, se později proslavila jinak.

Na počátku 20. století se totiž stala oblíbenou rekreační oblastí s čistými rybníky Sykovec i nedalekým Medlovským rybníkem, kam v létě jezdili především lidé z velkoměst, nezřídka z uměleckých kruhů. Například hudební skladatel Bohuslav Martinů, rodák z Poličky, jenž do Třech Studní v červenci 1938 zavítal na pozvání své žačky, brněnské dirigentky a skladatelky Vítězslavy Kaprálové, jejíž rodina jezdila do Třech Studní na letní byt. Později složil světoznámou kantátu Otvírání studánek, přičemž předlohou mu byla veršovaná Píseň o studánce Rubínce popisující jarní lidový zvyk, jímž je čištění studánek, kterou v roce 1954 právě u Sykovce složil Miloslav Bureš, další poličský rodák. Kaprálová, přáteli zvaná Vitulka, zemřela už v roce 1940 ve svých 25 letech v exilu ve Francii na tuberkulózu, když se ještě krátce předtím stihla provdat za Jiřího Muchu, syna malíře Alfonse Muchy. Skladatelka za svůj krátký život zvládla zkomponovat přes dvě desítky skladeb, dirigovala Českou filharmonii v Praze i Orchestr BBC v Londýně. Ve Třech Studních oba umělce připomínají pamětní desky na hotelu U Loubů a na vilce, kam Kaprálovi v létě jezdili, i lesní studánka Vitulka.

Na rozcestí Sykovec zelenou značku vystřídá modrá, která zamíří k Vlachovicím, přes ně a dál mezi poli k novoměstskému lesu Ochoza protkanému cyklistickými traily. Cesta vyústí ve Vysočina Areně u Hotelu Ski. Trasa naučné poté stezky opustí modrou značku a dá se vlevo kolem biatlonové střelnice a pumptrackové dráhy k odpočinkovému místu na rozcestí, kde uhne vlevo a lesní cestou dojde k rybníku Koupaliště. Od parkoviště za rybníkem další cesta vede nejdříve kousek po zeleném značení směrem k městu, ale hned na prvním rozcestí zabočí vlevo na polní cestu vedoucí zpět k Maršovicím.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz