Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Bělořit šedý. Drobný poutník z kamenitých svahů až do Afriky

Foto: Shutterstock

Když v dubnu vyrazíte na procházku po opuštěné výsypce, pískovně nebo kamenité louce, můžete zahlédnout malého ptáka, který sedí vzpřímeně na kůlu nebo kameni a z výšky pozoruje okolí.

Článek

Na první pohled nenápadný, v letu ho ale prozradí bílé „T“ na ocase. To je bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – jeden z nejzajímavějších tažných pěvců, kteří každé jaro přilétají až z Afriky zpátky do Evropy.

Malý, ale výjimečný cestovatel

Bělořit šedý má typický vzpřímený postoj a působí trochu jako malý hlídač krajiny. Samec v jarním šatu má modrošedý hřbet, černý pruh přes oko a bělavé břicho s jemným oranžovým nádechem. Samice a mladí ptáci jsou méně kontrastní, spíše hnědaví. Nejlepším určovacím znakem je ocas: bílý po stranách, černý uprostřed, což při letu tvoří výrazné písmeno T.

Váží sotva třicet gramů, přesto dokáže urazit tisíce kilometrů. Na zimu odlétá z Evropy přes Středozemní moře a Saharu až do subsaharské Afriky. Některé populace z Aljašky přelétají celý Atlantik! Na tak malého ptáka je to výkon hodný obdivu.

V České republice hnízdí jen ojediněle a lokálně, hlavně tam, kde zůstala otevřená krajina s řídkou vegetací, například v bývalých dolech, pískovnách, na kamenitých svazích, horských loukách nebo suchých pastvinách. Takové prostředí mu vyhovuje víc než husté lesy nebo zemědělské lány.

Foto: Shutterstock

Bělořit šedý. Drobný poutník z kamenitých svahů až do Afriky

Na hnízdění využívá štěrbiny ve skalách, pod kameny nebo staré nory. Do hnízda z mechu a trav klade 5–7 vajec, o která se stará obvykle samička. Mláďata se líhnou po dvou týdnech a brzy opouštějí hnízdo, i když rodiče je ještě nějaký čas krmí. Loví drobné brouky, pavouky, mravence nebo housenky, které vyhlíží z vyvýšeného místa. Když kořist zahlédne, bleskově se snese k zemi, chytí ji a znovu se vrací na své pozorovací stanoviště.

Signál zdravé krajiny

V minulosti byl bělořit v České republice běžnější, dnes z naší krajiny postupně mizí. Důvodem je zarůstání otevřených ploch křovinami, zánik pastvin i používání pesticidů, které hubí hmyz – jeho hlavní potravu. Odborníci ho proto považují za indikátorový druh – jeho přítomnost naznačuje, že krajina zůstává pestrá a živá.

V Česku je bělořit veden jako téměř ohrožený druh. Přesto se mu daří držet v některých oblastech, například v severních a západních Čechách, kde využívá opuštěné výsypky a pískovny, nebo v horských oblastech Krkonoš a Jeseníků.

Foto: Shutterstock

Bělořit šedý. Drobný poutník z kamenitých svahů až do Afriky

Pomoci bělořitům znamená zachovávat otevřenou krajinu – pastviny, výsypky či kamenité stráně bez křovin. Každé jaro pak můžete mít šanci zahlédnout drobného poutníka, který překonal půl světa, aby se vrátil na stejné místo.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz