Článek
Na první pohled nenápadný, v letu ho ale prozradí bílé „T“ na ocase. To je bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – jeden z nejzajímavějších tažných pěvců, kteří každé jaro přilétají až z Afriky zpátky do Evropy.
Malý, ale výjimečný cestovatel
Bělořit šedý má typický vzpřímený postoj a působí trochu jako malý hlídač krajiny. Samec v jarním šatu má modrošedý hřbet, černý pruh přes oko a bělavé břicho s jemným oranžovým nádechem. Samice a mladí ptáci jsou méně kontrastní, spíše hnědaví. Nejlepším určovacím znakem je ocas: bílý po stranách, černý uprostřed, což při letu tvoří výrazné písmeno T.
Váží sotva třicet gramů, přesto dokáže urazit tisíce kilometrů. Na zimu odlétá z Evropy přes Středozemní moře a Saharu až do subsaharské Afriky. Některé populace z Aljašky přelétají celý Atlantik! Na tak malého ptáka je to výkon hodný obdivu.
V České republice hnízdí jen ojediněle a lokálně, hlavně tam, kde zůstala otevřená krajina s řídkou vegetací, například v bývalých dolech, pískovnách, na kamenitých svazích, horských loukách nebo suchých pastvinách. Takové prostředí mu vyhovuje víc než husté lesy nebo zemědělské lány.
Bělořit šedý. Drobný poutník z kamenitých svahů až do Afriky
Na hnízdění využívá štěrbiny ve skalách, pod kameny nebo staré nory. Do hnízda z mechu a trav klade 5–7 vajec, o která se stará obvykle samička. Mláďata se líhnou po dvou týdnech a brzy opouštějí hnízdo, i když rodiče je ještě nějaký čas krmí. Loví drobné brouky, pavouky, mravence nebo housenky, které vyhlíží z vyvýšeného místa. Když kořist zahlédne, bleskově se snese k zemi, chytí ji a znovu se vrací na své pozorovací stanoviště.
Signál zdravé krajiny
V minulosti byl bělořit v České republice běžnější, dnes z naší krajiny postupně mizí. Důvodem je zarůstání otevřených ploch křovinami, zánik pastvin i používání pesticidů, které hubí hmyz – jeho hlavní potravu. Odborníci ho proto považují za indikátorový druh – jeho přítomnost naznačuje, že krajina zůstává pestrá a živá.
V Česku je bělořit veden jako téměř ohrožený druh. Přesto se mu daří držet v některých oblastech, například v severních a západních Čechách, kde využívá opuštěné výsypky a pískovny, nebo v horských oblastech Krkonoš a Jeseníků.
Bělořit šedý. Drobný poutník z kamenitých svahů až do Afriky
Pomoci bělořitům znamená zachovávat otevřenou krajinu – pastviny, výsypky či kamenité stráně bez křovin. Každé jaro pak můžete mít šanci zahlédnout drobného poutníka, který překonal půl světa, aby se vrátil na stejné místo.
Zdroje:
