Článek
Hnízdí proto v hotových dutinách, ať už vzniklých přírodních cestou, nebo opuštěných a vytvořených po jiných šplhavcích. Pokud nalezne nějakou budku, rád se zabydlí i v ní. Důvodem je jeho slabý zobák, který mu neumožňuje vytesat si vlastní dutinu, ať už by našel sebeměkčí strom.
Krutihlav obecný. Postrach mravenců, který hnízdí v cizích budkách
Jeho stravu tvoří především mravenci a larvy mravenců, které loví na zemi svým dlouhým a lepkavým jazykem. Občasně si pochutnává také na jiném hmyzu, různých pavoukovcích a hlemýždích. Výjimečně nepohrdne ani ptačími vejci. Na podzim si dopřeje i různé plody, například ty bezové.
Krutihlav obecný. Postrach mravenců, který hnízdí v cizích budkách
Jako ideální prostředí krutihlav vnímá světlé listnaté a smíšené lesy. Mnohdy žije v remízcích, sadech nebo v křovinách s jednotlivými stromy. Patří mezi celosvětově ubývající druhy. Důvodem jsou podmínky, které mu nevyhovují – především se jedná o přeměnu moderní krajiny, úbytek rozptýlené zeleně, intenzivní zemědělství a lesnictví a používání pesticidů.
Krutihlav obecný se řadí mezi tažný druh. Hnízdí v Evropě a následně zimuje v Africe nebo v Orientu. Samice snáší 7 až 10 bílých vajec, na kterých sedí oba rodiče. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí přibližně po 18 až 22 dnech.
Krutihlav obecný. Postrach mravenců, který hnízdí v cizích budkách
Zdroje:
