Článek
Pokud projde celým legislativním procesem, lidé už nebudou České televizi a Českému rozhlasu posílat samostatné měsíční platby. Veřejnoprávní média by místo toho dostávala peníze přímo ze státního rozpočtu.
Zní to jako jednoduché zrušení dalšího poplatku. Ve skutečnosti však nejde pouze o peníze. Ve hře je také budoucí podoba České televize, Českého rozhlasu a jejich nezávislosti na politické moci.
Co se právě stalo?
Po bouřlivém nočním jednání vládní koalice prosadila, aby návrh pokračoval do druhého čtení. Opozici se nepodařilo zákon zamítnout ani vrátit vládě k přepracování. irozhlas.cz
To ale neznamená, že lidé mohou přestat platit. Návrh nyní čeká projednávání ve výborech, druhé a třetí čtení ve Sněmovně, následně Senát a prezident.
Dokud zákon nezačne platit, zůstávají televizní i rozhlasové poplatky povinné.
V současnosti domácnost platí:
- 150 korun měsíčně za Českou televizi,
- 55 korun měsíčně za Český rozhlas,
- dohromady tedy 205 korun měsíčně neboli 2 460 korun ročně.
Co vláda navrhuje?
Vláda chce dosavadní poplatkový systém zrušit a nahradit jej financováním ze státního rozpočtu. Podle schváleného návrhu by měla Česká televize dostávat 5,74 miliardy korun ročně a Český rozhlas 2,065 miliardy.
Částky by se automaticky zvýšily až ve chvíli, kdy by součet inflace překročil deset procentních bodů. Současně by hospodaření obou institucí nově mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. vlada.gov.cz
Vláda změnu prezentuje jako úlevu občanům a firmám. Zrušení poplatků bylo součástí jejího programového prohlášení. vlada.gov.cz
Poplatky zmizí, účet však zůstane
Tady se nachází největší háček celého návrhu.
Česká televize a Český rozhlas nebudou po zrušení poplatků fungovat zadarmo. Jejich provoz budou lidé dál financovat prostřednictvím daní. Rozdíl bude především v tom, že platbu už neuvidí jako samostatnou položku.
Pro běžnou domácnost tedy půjde o okamžitou a viditelnou úsporu 205 korun měsíčně. Státní rozpočet však bude muset každý rok najít přibližně 7,8 miliardy korun. Tyto peníze pak mohou chybět jinde, mohou zvýšit schodek, případně je stát získá prostřednictvím jiných příjmů.
Navíc se objevily pochybnosti, zda jsou potřebné peníze pro následující rok skutečně připravené ve státním rozpočtu. novinky.cz
Co to může znamenat pro veřejnost?
Pro občany bude nejviditelnější změnou konec pravidelného placení. Odpadnout by měla také registrace přijímačů, odhlašování, upomínky a případné spory o to, kdo musí poplatek hradit.
Změna ale může mít i méně příjemnou stránku.
Navrhované částky jsou nižší než současné příjmy obou médií. Jejich vedení proto varuje před omezením vlastní tvorby, propouštěním a postupným snižováním rozsahu služeb. Podle prvních odhadů by Česká televize mohla propustit přibližně 300 až 500 lidí a Český rozhlas dalších 150 až 200 zaměstnanců. Celkem by tedy mohlo zmizet až 700 pracovních míst. archiv.hn.cz
Diváci a posluchači by časem mohli pocítit například:
- méně původních českých pořadů, dokumentů a seriálů,
- omezení regionálního zpravodajství,
- menší podporu kultury, hudby a menšinových témat,
- slabší zahraniční zpravodajství,
- tlak na rušení méně sledovaných pořadů,
- více repríz a levnějšího obsahu.
Neznamená to, že všechny tyto změny automaticky nastanou. Budou však záležet na tom, jak velký rozpočet média skutečně dostanou a jak stabilní bude jejich financování v dalších letech.
Největší spor: úspora, nebo politická páka?
Zastánci změny tvrdí, že financování ze státního rozpočtu může být jednodušší, spravedlivější a pod větší veřejnou kontrolou. Lidé podle nich nemají být nuceni platit zvláštní poplatek bez ohledu na to, zda programy ČT a ČRo využívají.
Odpůrci naopak varují, že vláda získá nad veřejnoprávními médii velmi silný nástroj. Pokud budou jejich peníze záviset na státním rozpočtu, může se každoroční rozhodování o jejich výši změnit v politický boj.
Nemuselo by přitom dojít k přímému příkazu, co mají novináři vysílat. Stačila by nejistota, že příliš kritické médium může při příštím rozpočtu přijít o část peněz.
Právě proto zaměstnanci ČT a ČRo upozorňují na možné oslabení redakční nezávislosti a plánují proti způsobu projednávání návrhu protestovat. publico.cz
Co změna znamená pro současnou vládu?
Pro vládu může být zrušení poplatků politicky velmi atraktivní. Voličům může říct, že jim ušetřila 2 460 korun ročně a zrušila nepopulární povinnost. Zároveň získá větší odpovědnost za to, kolik peněz veřejnoprávní média dostanou.
S tím však přicházejí tři velká rizika.
Prvním je dopad na státní rozpočet. Vláda bude muset každý rok obhájit výdaj téměř osm miliard korun.
Druhým je podezření z politického ovlivňování médií. Jakékoliv budoucí snížení jejich rozpočtu může být vykládáno jako trest za nepohodlné zpravodajství.
Třetím je odpovědnost za případné omezení služeb. Jestliže ČT nebo Český rozhlas začnou propouštět, rušit pořady či omezovat regionální vysílání, kritika už nebude mířit jen na jejich vedení, ale také přímo na vládu.
Skutečná otázka nezní, zda budeme platit
Debata o koncesionářských poplatcích bývá často zjednodušována na souboj mezi těmi, kteří chtějí platit, a těmi, kteří platit nechtějí. Ve skutečnosti ale Českou televizi a Český rozhlas zaplatí veřejnost v obou případech.
Rozhoduje se především o tom, jakým způsobem budou peníze vybírány a kdo bude držet ruku na kohoutku.
Samostatný poplatek je pro domácnosti viditelný a nepopulární, ale vytváří mezi médii a vládou určitou finanční vzdálenost. Financování ze státního rozpočtu je pro občany pohodlnější, zároveň však může zvýšit závislost institucí na rozhodnutí politiků.
Návrh zatím prošel pouze prvním čtením. Poplatky tedy nekončí okamžitě a konečná podoba zákona se ještě může změnit. Už nyní je ale jasné, že nejde pouze o 205 korun měsíčně. Rozhoduje se také o tom, jak silná, rozsáhlá a politicky nezávislá budou dvě největší česká média veřejné služby.
