Článek
Příspěvek mohou dostat i senioři, kteří žijí doma
Starobní důchod nemusí být jediným pravidelným příjmem, na který má senior nárok. Pokud mu zdravotní stav komplikuje běžný život a potřebuje pomoc druhého člověka, může požádat stát o příspěvek na péči. Ten se vyplácí každý měsíc a jeho výše závisí na tom, kolik běžných činností už člověk sám nezvládne. V nejvyšším stupni může jít až o 27 tisíc korun měsíčně.
O příspěvku na péči se často mluví v souvislosti s domovy pro seniory. Nárok na něj ale mohou mít také lidé, kteří zůstávají ve vlastním bytě nebo domě. Důležité je, zda kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebují pomoc s každodenními činnostmi.
Někdo už se bez pomoci neobejde při oblékání nebo osobní hygieně. Jiný potřebuje, aby mu blízcí připravovali jídlo, pomáhali s pohybem nebo dohlíželi na užívání léků. Péči může zajišťovat rodina, asistent sociální péče nebo registrovaná sociální služba.
Samotný věk ani nízký důchod však nárok nezaručují. Úřady posuzují především míru závislosti na pomoci jiné osoby.
O kolik si může senior měsíčně přilepšit?
Výše příspěvku se odvíjí od stupně závislosti. U dospělých se rozlišují čtyři stupně. V prvním jde o lehkou závislost, kdy člověk nezvládá tři nebo čtyři základní životní potřeby. Ve druhém stupni už potřebuje pomoc v pěti až šesti oblastech, ve třetím v sedmi až osmi a ve čtvrtém v devíti až deseti.
Měsíční příspěvek činí v prvním stupni 1 300 korun, ve druhém 5 400 korun a ve třetím 14 800 korun. Nejvyšší, čtvrtý stupeň, může přinést až 27 tisíc korun měsíčně.
U posledního stupně záleží také na tom, kde a jak je péče zajištěna. Pokud člověk využívá zákonem vymezenou pobytovou sociální službu, náleží mu 23 tisíc korun měsíčně. V ostatních případech může získat 27 tisíc korun.
Co všechno úřady při posuzování sledují?
Rozhodující není pouze název diagnózy nebo počet návštěv u lékaře. Posuzuje se, jak senior zvládá deset základních životních potřeb. Patří mezi ně například pohyb, orientace, komunikace, stravování, oblékání, hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity nebo péče o domácnost.
Právě při tomto hodnocení se ukáže, jak velkou pomoc člověk skutečně potřebuje. Proto je důležité při sociálním šetření nezamlčovat potíže, se kterými se senior každý den potýká. Pokud například zvládne dojít několik kroků, ale bez doprovodu se venku neobejde, měl by to pracovníkovi úřadu vysvětlit.
Kam se obrátit a co dělat, když se zdravotní stav zhorší?
Žádost o příspěvek na péči se podává na kontaktním pracovišti Úřadu práce podle místa trvalého pobytu žadatele. Následuje sociální šetření, při kterém pracovník zjišťuje, jak člověk zvládá běžné činnosti ve svém domácím prostředí. Zdravotní stav a míru závislosti následně posuzuje Institut posuzování zdravotního stavu. O přiznání příspěvku rozhoduje Úřad práce.
Pokud se seniorův zdravotní stav časem zhorší, nemusí zůstat u původně přiznané částky. Může požádat o změnu výše příspěvku a nové posouzení. Stejně tak se může odvolat, pokud s vydaným rozhodnutím nesouhlasí.
Kdy se vyplatí o příspěvek požádat?
Pokud se staráte o rodiče nebo prarodiče, kteří už potřebují každodenní pomoc, zkuste zjistit, zda mají příspěvek na péči vyřízený. Mnoho rodin péči zajišťuje samo a vůbec netuší, že na její úhradu může stát pravidelně přispívat. Před podáním žádosti si připravte aktuální lékařské zprávy a sepište konkrétní činnosti, se kterými senior potřebuje pomoc. Při sociálním šetření pak budete mít jasno, co všechno je potřeba pracovníkovi úřadu popsat.
Kolik přesně stát vyplácí v jednotlivých stupních závislosti a jaké podmínky musí senior splnit? Podívejte se na kompletní přehled částek v kompletním článku na Planeta Ekonomiky.





