Hlavní obsah
Finance

Senioři v Praze mohou přijít o pomoc od státu: Nestačí mít nízký důchod, rozhodují úspory a bydlení

Foto: Kristýna Franclová/Služba AI Gemini

Důchod 16 800 Kč a nájem 25 500 Kč? Pro osamělé seniory v Praze může být bydlení neúnosné. Nová superdávka slibuje pomoc, jenže nárok nemá každý. Rozhodují příjmy, úspory, složení domácnosti i uznatelné náklady na bydlení.

Článek

Stát zpřísnil pravidla podpory, tisíce seniorů čeká hořké vystřízlivění

Bydlet v hlavním městě se pro seniory s důchodem do dvaceti tisíc stává luxusem, na který z běžné penze zkrátka nedosáhnou. Zatímco průměrné nájemné v Praze letí vzhůru a za obyčejný dvoupokojový byt dnes majitelé běžně chtějí pětadvacet tisíc korun i více, důchody mnoha osamělých seniorů se pohybují pod hranicí sedmnácti tisíc. Doteď tento propastný rozdíl alespoň částečně dorovnával stát. Jenže pravidla se změnila a zavedení nové dávky státní sociální pomoci, které se přezdívá superdávka, přináší nečekané komplikace. Na plnou podporu už totiž nedosáhne zdaleka každý.

Když po smrti partnera zůstane na celý byt jen jeden důchod

Scénář je v pražských činžácích a panelácích téměř všude stejný. Manželé spolu v pronajatém bytě prožili desítky let. Dokud byli dva, ze dvou důchodů nájem i energie utáhli, i když jim na konci měsíce moc nezbylo. Pak ale jeden z partnerů zemře a ten druhý zůstane v bytě sám.

Vezměme si konkrétní situaci seniorky, které chodí na účet 16 800 korun měsíčně. Bydlí sama v pražském bytě 2+kk, kde nájemné včetně základních služeb vychází na 25 500 korun. Už na první pohled je jasné, že její penze nepokryje ani samotnou střechu nad hlavou, natož aby jí zbylo na elektřinu, plyn, léky z lékárny nebo základní nákup potravin. Přesto nejde o žádný přepychový apartmán v centru, ale o naprosto standardní pražský standard.

Mají se důchodci z Prahy odstěhovat? Společnost se rozdělila na dva tábory

Kolem podobných osudů se na sociálních sítích i v hospodách vedou ostré hádky. Část veřejnosti má jasno a nebere si servítky: pokud senior na pražský nájem ze svého důchodu nemá, neměl by mu drahé bydlení dotovat stát z kapes daňových poplatníků, ale měl by se zkrátka sbalit a odstěhovat někam na venkov nebo do menšího města, kde jsou byty levnější.

Druhá strana ale upozorňuje na realitu, kterou od klávesnice nevidíte. Přestěhovat osmdesátiletého člověka z prostředí, kde zná každého souseda, má tam svého praktického lékaře, poštu i rodinu, není totéž jako změnit podnájem ve dvaceti letech. Pro mnohé staré lidi by vytržení z domova znamenalo obrovský psychický otřes a ztrátu soběstačnosti.

Jak funguje nová superdávka a proč hraje roli majetek

Stát dnes lidem v tísni pomáhá prostřednictvím takzvané superdávky, v níž je zahrnuta i složka na bydlení. Úředníci při jejím schvalování berou v potaz nejen příjmy a reálné náklady, ale také to, kdo všechno v domácnosti žije a jaký má člověk majetek.

Senioři mají v systému jednu důležitou výhodu. Jako příjemci starobního důchodu spadají do kategorie takzvaných zranitelných osob. Úřad po nich tedy nechce, aby si hledali práci, a pokud v bytě bydlí jen senior sám, počítá mu stát o něco štědřejší stropy nákladů než běžným domácnostem. Pozor ale na to, s kým sdílíte adresu – kdyby byl v bytě hlášený třeba dospělý vnuk nebo syn s vlastním platem, úřad jeho výdělek okamžitě přičte k důchodu a podpora výrazně klesne, nebo úplně zmizí.

Velkým sítem je nově také majetkový test. Pokud žije senior sám, smí mít na běžných účtech a doma v hotovosti dohromady maximálně 200 tisíc korun. Kdo si celý život poctivě šetřil na pohřeb a horší časy a má na účtu třeba čtvrt milionu, má smůlu – na dávku nedosáhne, i kdyby měl důchod sebevětší bídu. Do tohoto limitu se naštěstí nepočítá penzijní či stavební spoření se státní podporou ani vlastní byt či dům, ve kterém člověk skutečně bydlí.

Nové stropy podle okresů mění pravidla hry

Od letošního října navíc platí zásadní novinka. Zatímco dříve se uznatelné náklady na bydlení odvíjely jen od počtu obyvatel daného města, nyní se stropy určují pro každý okres zvlášť. Praha se přitom posuzuje jako jeden jediný celek. Podle ministra práce Aleše Juchelky má tento krok lépe kopírovat skutečné rozdíly v cenách nájmů v jednotlivých regionech.

Pro pražskou seniorku s důchodem 16 800 korun to v praxi znamená, že úřad jí nezapočítá skutečný nájem 25 500 korun, ale jen státem stanovený strop, který se skládá z normativního nájemného a energetického paušálu. Zároveň jí stát spočítá, kolik peněz má ze své penze dát na bydlení sama. Rozdíl mezi těmito dvěma částkami pak tvoří výsledný příspěvek – a ten zdaleka nepokryje celou sumu, kterou senior musí každý měsíc poslat majiteli bytu.

Přesná čísla často berou dech: Kolik korun přesně musí naše modelová seniorka vytáhnout ze své penze a jakou částku jí na drahý pražský byt nakonec pošle stát? Podívejte se na konkrétní rozpis celého výpočtu do posledního haléře do kompletního článku na PlanetaEkonomiky.cz!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz