Článek
Každý den se naše příroda a města dusí v odpadu, který produkujeme. Mezi ty patří i PET lahve a plechovky, které často končí na skládkách a ve spalovnách. I když se rádi chlubíme, že jsme jedničky ve třídění, reálně zrecyklujeme jen necelou polovinu plastů, a to často do výrobků, které už znovu využít nejde. Na český trh se ročně dostane 1,65 miliard PET lahví a 820 milionů plechovek, které by již zanedlouho mohly být recyklovány opakovaně a nekončily by jako třeba i recyklovaná, ale málo nošená bunda na skládce do pár let. U plechovek je příběh ještě smutnější, vytřídíme jich pouze 26 % s tím, že z žádné se nestane opět nová plechovka.
Proč nenasloucháme Čechům? Ti zálohový systém chtějí
Průzkumy jasně ukazují, že celkem tři čtvrtiny Čechů jsou pro, aby se v České republice zavedl zálohový systém. V současné době je tak velká škoda, že zmíněné množství nápojových obalů není využíváno pro recyklaci v uzavřené smyčce. Systém záloh přitom dokáže získat nazpět i více než 90 % nápojových obalů a zajistit právě cirkularitu těchto obalů.
Část odpůrců, především těch, kterých by se zavedení finančně dotklo, v diskuzích opakují mnohokrát vyvrácené argumenty, jako třeba, že se bude „zbytečně vozit vzduch“. To ale není pravda, v reálu se bude vozit méně vzduchu, než je tomu aktuálně. Automaty na sběrných místech totiž obaly dokonale slisují, zatímco ač mačkáte láhev sebevíc (což většina z nás i z časových důvodů prostě nedělá) vzduchu se zcela nevyhnete. PET lahve a plechovky jsou převáženy i v rámci stávajícího systému, což pak nebude potřeba – část této logistiky tak zálohový systém pouze nahradí. Zálohový systém předpokládá svoz ze zhruba 11 000 sběrných míst oproti stávajícím, více než 150 tisíc kontejnerům, což znamená mnohem méně naježděných kilometrů. Studie, kterou vypracovala VŠCHT dokázala, že oproti současnému systému třídění umí zálohový systém snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. Výrobou nápojových obalů z recyklátu lze navíc ušetřit až 95 % energie a díky tomu snížit uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů až o 80 %. A to studie počítá i s jinou logistikou pro samotné spotřebitele, tedy, že místo kontejneru dojdeme či dojedeme až do obchodu. Vliv takové „mikrodopravy“ navíc je ale, dle propočtů expertů, v tomto kontextu minimální.
Kromě toho by systém zálohování výrazně odlehčil přírodě. Mnoho z nás na procházce v lese potkává odhozené PET lahve a plechovky od piva či energetických nápojů a příjemná podívaná to rozhodně není. Také v tomto případě průzkumy dokazují, že 9 z 10 Čechů věří, že by zavedení zálohového systému zásadně omezilo bezmyšlenkovité odhazování odpadků a motivovalo občany vracet nápojové obaly do sběrných kontejnerů.
Česko je opět pozadu, na Slovensku přitom již úspěšně zálohují
Proč je Česká republika oproti jiným zemím opět o krok pozadu, když přitom pozitivní zkušenosti ze zahraničí dokládají úspěšnost zálohového systému? Například na Slovensku funguje systém záloh na PET lahve a plechovky rok a půl a od jeho spuštění se vysbíralo již více než 2 miliardy lahví a plechovek. Slováci si navíc na systém záloh rychle zvykli a spokojenost s ozývá i z dalších samospráv, které profitují z nižších nákladů na čištění veřejných prostranství a skládkování.
V Čechách zatím některé obce, kvůli obavám o finanční příjmy proti zavedení systému hlasitě protestují, a to i přesto, že o příjmy nepřijdou. Ministerstvo pro životní prostředí ale plánuje příjmy obcím kompenzovat, na webu dokonce zveřejnilo praktickou kalkulačku. Jsou tu i zástupci měst a obcí, kteří chápou benefity pro životní prostředí. Pozitivně se k zálohovému systému staví například v Železné Rudě, která pravidelně vyhrává cenu za třídění odpadu mezi obcemi. Inspirací místním je podle starosty města Filipa Smoly sousední Německo, ve kterém zálohování dobře funguje. Mnoho z vás mi dá za pravdu, že za hranicemi, kde systém funguje, je problém pohozených odpadků v přírodě o poznání menší. Stále relativně nově to jasně vidíme na Slovensku, všimnout si toho ale můžeme také v dovolenkových zálohujících destinacích, jako ve skandinávských zemích, v Pobaltí nebo třeba v Chorvatsku.
Vyvraťme mýty k zavedení zálohového systému
V diskuzních fórech se čtenáři pod články často ptají „a kdo to zaplatí“? Kritikové často zmiňují, že to samozřejmě dopadne na spotřebitele. To je ale omyl, při zavedení systém zajistí provoz systému správce, centrální nezisková organizace, která se bude starat o svážení obalů a jejich třídění. Systém budou financovat poplatky výrobců, příjmy z těch záloh, které se nevrátí, a z prodeje materiálu. Spotřebitel zaplatí pouze zálohu při koupi nápoje, kterou ale při vrácení zálohovaného obalu dostane zpět. Jasný argument, že ke zvýšení cen nedojde je čirý fakt, že se taková změna neprojevila v žádné evropské zemi, kde systém zavedli.
