Článek
Proč nás sexuální minulost druhých tolik zajímá?
Sexuální minulost je jedním z témat, o kterých se lidé dokážou bavit celé hodiny, přestože se jich často vůbec netýká. Stačí, aby někdo prozradil, s kolika lidmi v životě spal, a okamžitě se mohou objevit soudy, překvapení i nepříjemné poznámky.
Proč máme takovou potřebu počítat intimní zkušenosti druhých? Částečně za tím stojí výchova, společenské normy, osobní hodnoty, ale také představy o tom, jak by měl vypadat ideální partner.
- Pro někoho představuje nízký počet sexuálních partnerů známku zdrženlivosti, věrnosti nebo podobného životního nastavení.
- Jiný člověk naopak vnímá sexuální zkušenosti jako přirozenou součást poznávání sebe sama a nevidí důvod, proč by měly být zdrojem studu.
Problém nastává ve chvíli, kdy začneme vlastní představy automaticky považovat za jediné správné a podle nich hodnotit ostatní.
Existuje vůbec číslo, které už je příliš vysoké?
Pět, deset, dvacet nebo třeba padesát? Když přijde řeč na počet sexuálních partnerů, lidé často hledají konkrétní hranici, za kterou už by měli zpozornět. Jenže žádná univerzální psychologická hranice, která by určovala, kolik sexuálních partnerů je příliš mnoho, neexistuje.
To, co jednomu připadá jako vysoké číslo, může druhý považovat za naprosto běžnou zkušenost. Mnohem důležitější než samotný počet je kontext, ve kterém jednotlivé vztahy a intimní zkušenosti vznikaly. Jinak může svou minulost vnímat člověk, který měl několik dlouhodobých vztahů, a jinak někdo, kdo vyhledával především krátkodobá nezávazná setkání.
Ani jedna varianta však automaticky nevypovídá o charakteru, schopnosti milovat nebo budoucí věrnosti. Počet sexuálních partnerů totiž není spolehlivým měřítkem toho, jak kvalitním partnerem člověk bude.
Muži mohou, ženy by měly? Dvojí metr stále existuje
Přestože se společnost v otázkách sexuality postupně uvolňuje, dvojí metr mezi muži a ženami rozhodně nezmizel. Muž s bohatší sexuální minulostí bývá někdy vnímán jako zkušený, sebevědomý nebo žádoucí. Žena se stejným počtem partnerů se naopak může setkat s mnohem přísnějším hodnocením a nálepkami, které by si její mužský protějšek vysloužil jen zřídka.
Tento rozdíl vychází z dlouhodobých společenských představ o ženské a mužské sexualitě. Zatímco od mužů se historicky očekávala iniciativa a sexuální zkušenost, u žen byla často oceňována zdrženlivost a cudnost.
Dnes se sice tyto stereotypy postupně mění, ale v některých partnerských vztazích stále mohou přetrvávat.
Vadí nám vysoký počet partnerů, nebo spíš to, co si za ním představujeme?
Někdy totiž nejde ani tak o samotné číslo, jako o význam, který mu přisuzujeme. Člověk se může obávat, že partner s bohatou sexuální minulostí bude mít problém usadit se, porovnávat současný vztah s předchozími zkušenostmi nebo udržovat dlouhodobou věrnost.
Takové obavy mohou souviset s nejistotou, strachem z porovnávání i s představou, že intimita má mít pro oba partnery stejnou hodnotu.
Jenže automaticky spojovat větší počet sexuálních zkušeností s neschopností vytvořit hluboký vztah je zavádějící. Někdo může mít za sebou desítky zkušeností a přesto toužit po stabilním partnerství, zatímco jiný člověk může mít pouze jednoho sexuálního partnera a přesto nemusí být připravený na závazek.
Důležitější je proto sledovat, jak člověk přistupuje k intimitě, jaké má hodnoty a zda dokáže respektovat hranice druhého.
Co na to lidé? Někomu vadí pět, jinému ani třicet
Názory na počet sexuálních partnerů se výrazně liší a právě v tom spočívá největší paradox celého tématu. Zatímco jeden člověk považuje sexuální minulost za důležitou součást výběru partnera, druhý ji vůbec neřeší. Pro někoho je zásadní podobný přístup k intimitě, jiný se řídí především city a tím, jak se vedle druhého cítí.
- Tereza, 24 let: „Upřímně, kdyby mi muž řekl, že měl třeba třicet sexuálních partnerek, nechtěla bych s ním vztah dále rozvíjet. Neříkám, že je to špatně, ale sama mám k sexu trochu jiný přístup a chtěla bych někoho, kdo to vnímá podobně.“
- Marek, 28 let: „Nikdy jsem se partnerky neptal na přesné číslo. Zajímá mě, jestli mi je věrná, jestli si rozumíme a jestli spolu chceme budovat budoucnost. Co dělala přede mnou, je její věc.“
- Veronika, 31 let: „Vadí mi hlavně ten dvojí metr. Když má muž za sebou hodně žen, často se tomu kamarádi smějí a obdivují ho. Když má podobnou minulost žena, najednou je problém. To mi přijde pokrytecké.“
- David, 42 let: „Myslím, že každý má právo na svoje preference. Pokud někdo nechce partnera s vysokým počtem sexuálních zkušeností, nemusí se za to omlouvat. Ale neměl by kvůli tomu druhého urážet.“
Číslo neurčuje hodnotu člověka
Možná nikdy nenajdeme jedno číslo, na kterém se společnost shodne. A možná ho ani hledat nemusíme. Každý má právo rozhodnout se, jaký přístup k sexualitě mu vyhovuje, jaké hodnoty chce sdílet se svým partnerem a co je pro něj ve vztahu přijatelné.
Hranice mezi přijatelným a nepřijatelným totiž nemusí být pro všechny stejná. Jedno bychom ale neměli zapomínat: sexuální minulost není vysvědčení, podle kterého lze člověku přidělit hodnotu.
Mnohem více o nás vypovídá to, jak se chováme k druhým, zda dokážeme být upřímní a jestli umíme budovat vztah založený na respektu. A tak možná nejde ani tolik o otázku, kolik partnerů je příliš, ale spíše o to, proč máme potřebu podle tohoto čísla někoho soudit.
