Hlavní obsah

Antonín Holý: Jak skromný chemik z Prahy zkrotil HIV a zachránil miliony lidí po celém světě

Foto: Akademie věd České republiky / Czech Academy of Science (Stanislava Kyselová), CC BY-SA 3.0 CZ, via Wikimedia Commons

Antonín Holý. Mnoho lidí netuší, že se za tímto nenápadným českým jménem skrývá příběh chemika, který se významně zasloužil o záchranu milionů životů po celém světě. Díky jeho objevům získali (nejen) lidé s HIV novou naději na budoucnost.

Článek

V roce 1981 si lékaři ve Spojených státech všimli, že dosud zdraví homosexuální muži začínají umírat na infekce, které se běžně objevovaly jen u lidí s výrazně oslabenou imunitou. Tehdy tato záhadná choroba ještě neměla žádné oficiální označení a jednoduše se pojmenovávala podle problémů, které s ní souvisely. Nikdo přesně nevěděl, co ji způsobuje, natož jak se přenáší. Až později dostala název, který v minulosti znamenal rozsudek smrti a dodnes v mnoha lidech vyvolává hrůzu – AIDS.

Tváří v tvář děsivé nemoci

V Československu se první HIV pozitivní pacient objevil už v roce 1985. Jen o dva roky později, 31. října 1987, u nás podlehl onemocnění AIDS, které tento virus způsobuje, první člověk.

Rudé právo tehdy celou situaci popsalo následovně: „Ze 46 pozitivních občanů ČSR jsou čtyři klinicky nemocní AIDS. Jeden muž (homosexuál) 31. října zemřel. Většina ze zbylých 42 osob patří zatím do skupiny klinicky zdravých osob, tzv. nosičů infekce.“

Informací o této zákeřné nemoci bylo v socialistickém Československu ještě méně než v zahraničí. Internet neexistoval a odborná zahraniční literatura prakticky nebyla k sehnání. Lékařům proto nezbývalo nic jiného než průzkum bojem. Omezené informace a možnosti testování však vedly k tomu, že se do začátku roku 1987 nakazily desítky lidí virem HIV při transfúzi krve. Od té doby se musela krev dárců povinně testovat.

Postupem času se začaly objevovat různé přípravky proti HIV, měly však výrazné nedostatky. Prvním z nich byl zidovudin (AZT), virus si však vůči němu rychle vytvořil rezistenci. Pacienti museli denně polykat obrovské množství léků, které byly toxické a přinášely extrémní vedlejší účinky. A právě tady přichází na scénu Antonín Holý.

Osudová spolupráce

Antonín Holý se narodil v roce 1936 v Praze. S červeným diplomem vystudoval organickou chemii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1960 nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Jako naprosto zásadní se ukázalo jeho setkání s profesorem Erikem de Clercqem v roce 1976. Belgický vědec se totiž na Katolické univerzitě v Lovani zabýval látkami působícími proti virům a s Antonínem Holým se tehdy rozhodli navázat spolupráci.

Foto: Akademie věd České republiky / Czech Academy of Science (Stanislava Kyselová), CC BY-SA 3.0 CZ, via Wikimedia Commons

Antonín Holý

Antonín Holý a jeho tým tak začali do Belgie zasílat vzorky nově objevených látek, které Erik de Clercq se svou skupinou obratem testoval na účinnost proti virům. V roce 1986 se rozhodli prodat licenci na další vývoj slibných sloučenin americké společnosti Bristol-Myers. „Museli jsme získat od československých farmaceutických podniků potvrzení, že o lék nemají zájem, pak jsme dostali povolení prodat licenci Američanům,“ řekl později Antonín Holý.

Po dvou letech se však Bristol-Myers sloučila se společností Squibb a vývoj látek byl nakonec pozastaven. Licenční smlouva ale obsahovala důležitou klauzuli: „V případě zastavení vývoje musí být všechna práva vrácena ÚOCHB spolu se všemi materiály, získanými výsledky a dokumentací.“

Průlom (nejen) v léčbě HIV

Zájem o preparáty Antonína Holého nakonec projevila malá biotechnologická společnost Gilead Sciences v Kalifornii, v jejímž čele stál John C. Martin. Jako nejslibnější látky pro další vývoj byly vybrány cidofovir, adefovir a později také tenofovir. A ukázalo se, že to bylo dobré rozhodnutí. Z firmy, která měla kolem patnácti zaměstnanců, se postupem času stal globální farmaceutický gigant.

Foto: Coolcaesar, CC BY 4.0, via Wikimedia Commons

Gilead Sciences

Právě tenofovir se stal základním kamenem léku Viread, který způsobil revoluci v léčbě žloutenky typu B a také pacientů s HIV. Na rozdíl od starších přípravků byl mnohem šetrnější. Přestože látka nedokáže virus HIV zničit, brání jeho množení. Dokáže tak pacientům významně prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu. Postupem času se navíc tenofovir stal základem pro další přípravky, například kombinovaný lék Truvada, který byl jako první schválen i pro preventivní používání. Každodenní užívání více než deseti tablet se stalo minulostí, nyní stačila pouze jedna denně.

Skromný a pracovitý muž

Antonín Holý zemřel v 75 letech v červenci roku 2012. „Přes všechen věhlas zůstal profesor Holý skromným člověkem, který celý život kladl důraz zejména na poctivou vědeckou práci,“ uvádí nekrolog Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Kromě léku proti HIV jsou na jeho objevech založeny také léky na pásový opar, virový zánět oční sliznice nebo již zmíněnou žloutenku typu B. Jeho preparáty pomáhají léčit a zachraňovat lidské životy dodnes.

Patenty na léky z jeho laboratoře přinesly do rozpočtu ústavu miliardy korun. Jeho vědecký odkaz navíc žije dál v práci jeho následovníků. Jedním z nich je jeho žák, biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který se podílel na vývoji léku lenakapavir sloužícího mimo jiné jako prevence nákazy virem HIV. Injekce účinné látky se podává pouze jednou za půl roku.

Zdroje:

Licence k fotografiím: CC BY-SA 3.0 CZ, CC BY 4.0

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz