Článek
Zábavní park Nu-Pike v kalifornském městě Long Beach byl přesně to, co štáb seriálu The Six Million Dollar Man hledal. Kamery byly na svých místech a dodělávaly se poslední přípravy, když si jeden ze zaměstnanců všiml figuríny nabarvené zářivě oranžovou barvou visící na oprátce. Rozhodl se podivnou dekoraci přemístit, aby nepřekážela v záběru, když se jí však dotkl, upadla jí ruka. K jeho hrůze ale nebyla vyrobená z papírmaše, jak předpokládal. Byl si jistý, že vidí lidskou kost a kusy seschlé svalové tkáně. Až později policie zjistila, že nebožák, který roky v zábavním parku děsil děti, byl muž jménem Elmer McCurdy. A že jeho životní příběh vskutku patří k těm nejbizarnějším.
Alkoholik z chudé rodiny
Elmer se životem protloukal, jak se jen dalo. Narodil se v roce 1880 v americkém státě Maine teprve sedmnáctileté Sadie McCurdy a svého otce nikdy nepoznal. Již v nízkém věku propadl alkoholu a začal tropit výtržnosti. Nežil zrovna v lehké době, jeho rodina třela bídu s nouzí a když téměř všichni jeho blízcí zemřeli, rozhodl se z domova odejít.
Elmer McCurdy
Vydal se hledat štěstí na západě. Příležitostně se živil jako instalatér nebo horník, ale kvůli svým problémům s pitím nikde moc dlouho nevydržel. Nakonec mu alespoň dočasný stabilní bod přinesla služba v armádě, do které nastoupil roku 1907. Po tři roky obsluhoval kulomet a seznámil se s výbušnými vlastnostmi nitroglycerinu, než byl čestně propuštěn. Právě nově nabyté znalosti v oblasti výbušnin ho dovedly ke kariéře vlakového a bankovního lupiče, ve které však, jak si brzy řekneme, zrovna nevynikal.
Jednou moc, podruhé málo
V roce 1911 se přidal k lupičské bandě, která si vyhlédla vlak převážející trezor s lákavou částkou 4000 dolarů. Elmer jako samozvaný expert na výbušniny měl ten nejdůležitější úkol. K jeho smůle však nedokázal odhadnout velikost nálože. Trezor výbuch sice roztavil, spolu s ním však i téměř všechny stříbrné mince. Bankovky shořely na prach a z původního lupu si tak zločinci odnesli jen pár kusů stříbra spojených s fragmenty trezoru.
Žádný učený z nebe nespadl a Elmer se proto rozhodl napravit si svou reputaci v kansaské bance. Po dvou hodinách se mu podařilo prorazit zeď a dostat se k trezoru. Poučen předchozí chybou použil menší množství výbušniny, ukázalo se však, že tentokrát byl výbuch příliš slabý. Celá loupež tak vynesla jen asi 150 dolarů, které lupiči našli vedle trezoru.
Kdo se má v těch jízdních řádech vyznat?
Jak se říká, do třetice všeho dobrého. Elmer se proto ani po dvou naprosto zpackaných pokusech o loupež nevzdával a spolu se svou bandou si tentokrát vybral mimořádně velký cíl. Měl jím být vlak převážející pohádkových 400 tisíc dolarů. Lupiči však měli očividně trochu nepořádek v jízdním řádu a omylem přepadli obyčejný osobní vlak. To, co mělo být jednou z největších vlakových loupeží v dějinách, tak nakonec vyneslo pouhých 46 dolarů, dva demižony whisky, revolver, kabát a hodinky průvodčího. Dobový tisk jejich lup dokonce označil právě naopak za „jeden z nejmenších v dějinách vlakových loupeží“. Po tomto fiasku se Elmer sebral, vzal si s sebou jeden z ukradených demižonů a uchýlil se na ranč svého přítele, kde si ustlal v seníku.
Nečekalo ho však zrovna příjemné probuzení. Zatímco spal, vypátrali ho totiž s pomocí psů tři zástupci šerifa. Snažili se ho přesvědčit, aby se vzdal. Stále ještě opilý Elmer po nich však začal střílet. Celá přestřelka nakonec vyústila v jeho smrt, když schytal kulku do hrudníku.
Poněkud morbidní atrakce
Tady však Elmerův příběh ani zdaleka nekončí. Jeho tělo bylo převezeno do pohřebního ústavu v Oklahomě, nebyl však nikdo, kdo by si jej chtěl vyzvednout. Místní pohřebník ho proto zakonzervoval pomocí arzenu a protože byl na své dílo patřičně hrdý, vystavil ho a za pohled na mumifikovaného lupiče vybíral peníze. Podle jedné z místních historek mu dokonce později obul kolečkové brusle. Toho využili pohřebníkovi potomci, kteří si s tělem hráli a strašili jím menší děti.
Mumifikované tělo Elmera McCurdyho.
Toho, že vystavování Elmerova těla vynáší nemalé peníze, si brzy všimli dva provozovatelé pouti. Pohřebníkovi namluvili, že jsou bratři zesnulého a ten jim ho v domnění, že jej pochovají, daroval. Místo posledního odpočinku však Elmera čekalo dlouhé turné po různých zábavních podnicích, cirkusech a dokonce se objevil i v jednom filmu. Postupem času, jak jeho tělo putovalo z ruky do ruky, se zapomnělo, že se jedná o skutečného zesnulého a bylo s ním nakládáno jako s obyčejnou figurínou.
Jeho kariéra tak trvala až do 8. prosince 1976, kdy pravdu omylem odhalil značně vyděšený člen štábu. Poté, co se potvrdilo, že jde skutečně o Elmera McCurdyho, bylo tělo pohřbeno na hřbitově v Oklahomě. Aby nebožtíkovi zajistili klid, zalili rakev šedesáticentimetrovou vrstvou betonu. Elmer McCurdy tak po 65 letech konečně mohl odpočívat v pokoji.
Zdroje:
