Článek
To se mi tedy hned zdálo jako velmi optimistický výsledek (model spíše ukazující na potřebu naplánovat rozpočet kvůli nutnosti vyšších příjmů a výdajů ve volební roce 2025), přece jen, současný odhadovaný růstový potenciál českého hospodářství je spíš někde kolem 2,5 %. A to maximálně. V posledním období pak došlo právě ke korekci očekávaného růstu z pera MF právě na tuto hodnotu, jaký je výhled pro příští rok po výsledku amerických prezidentských voleb?
Začněme v Evropě. O českém hospodářství se říká, že je úzce spojeno s vývojem našeho západního souseda, tedy Německa. Někdy se dokonce uvádí, že česká ekonomika je 17. spolkovou zemí. Německo již dlouho nemůže vybřednout z ekonomické krize, která je způsobená špatně nastaveným přechodem na elektromobilitu, negativním demografickým vývojem, problémy s migrací nebo vysokými cenami energetických vstupů. Vývoz z Německa se v září podle sezonně a kalendářně přepočtených údajů snížil proti předchozímu měsíci o 1,7 procenta na 128,2 miliardy eur (3,24 bilionu Kč), meziroční pokles činí 0,2 procenta. Tamní průmysl je již dlouho v poklesu. V tomto směru v těchto dnes krize vyvrcholila turbulencí tamní poltické scény, která přiblížila zemi k předčasným volbám, odsud tedy z mého pohledu růstový impulz pro příští rok příliš neplyne.
Ekonomické odhady dopadu zvolení D. Trumpa pak pro českou ekonomiku rovněž nenabízí příliš optimismu. Odhady, jaké dopady by plošná cla na dovoz do USA mezi 10 až 20 % mohla mít na českou ekonomiku, jsou různé. Podle studie by HDP EU v souvislosti s možnými cly Trumpovy administrativy poklesl o 2,5 %. Mezi nejvíce postižené země by patřilo Irsko (pokles o 4 % HDP) a Česko spolu se Slovenskem a Nizozemím (pokles o 3,5 % do roku 2027). Tato analýza očekává nárůst nezaměstnanosti o 0,7 %, absolutně by se jednalo o ztrátu až 1,7 milionů pracovních pozic. Připomenu, že český průmysl, který je páteří ekonomiky, se stále nachází v režimu kontrakce (poklesu aktivity). Index PMI ve zpracovatelském průmyslu S&P Global Czech Republic v říjnu 2024 vzrostl na 47,2 bodu ze zářijových 46 bodů a překonal odhady 46,5 bodu. Znamenalo to 29. měsíc poklesu v řadě, i když nejpomaleji od června 2022.
Ekonomický růst tedy zdaleka nemusí být příliš vysoký a obávám se spíše toho, že ekonomika bude ve skutečnosti v příštím roce znovu ráda za růst kolem 1-1,3 %, ale zato při vyšší inflaci, která může pod novými obchodními válkami a obtížně odhadnutelným ekonomickým prostředím spíš zrychlovat. Meziroční růst ekonomiky o 2,5 % se mi tedy zdá, že stojí poněkud „na vodě“.
